Taky se vztekáte, že odesíláte životopis a v lepším případě dostanete obecný e-mail? Řeknu Vám proč.
V médiích i mezi lidmi se stále traduje, že zaměstnavatelé nedávají uchazečům zpětnou vazbu, čímž logicky přichází o dobré jméno firmy a potažmo o kvalitní uchazeče o práci. Bohužel, často se tak děje, to si nebudeme zastírat. Samozřejmě to může být tím, že personalista/firma nemá úctu ke kandidátům. Ale napadlo vás i to, že do výběrového řízení se hlásí denně desítky kandidátů, kteří (ani s oběma přimhouřenýma očima) nesplňují zadané požadavky na pozici?
Mně se například nedávno hlásili na seniorního obchodníka ve stavebnictví (nutná VŠ stavební, aktivní AJ, zkušenosti s akvizicemi) kandidáti s podobným profilem:
Nevěříte? Bohužel je to holá pravda. Máte pocit, že tito lidé by měli získat písemnou odpověď, která jim řekne to, co průměrně inteligentní člověk vidí na první pohled, tj. že nejsou vhodnými adepty na zveřejněnou práci? I z jejich strany je to svým způsobem neúcta, protože personalista stráví i hodiny denně procházením zaslaných životopisů a jen malé procento zájemců se opravdu hlásí na pozici, se kterou má něco společného. Tím okrádá personalistu o čas, který by mohl věnovat třeba právě tomu, že zavolá všem neúspěšným kandidátům a poděkuje jim za účast ve výběrovém řízení.
Ve své podstatě každý, kdo takto bezmyšlenkovitě rozesílá životopisy na všechny strany, ve svém důsledku nutí personalisty, aby posílali hromadné zamítací odpovědi.
Na druhou stranu je neomluvitelné, pokud se personalista (ať ve firmě nebo v personální agentuře) s uchazečem setká nebo mu domluví pohovor s potencionálním nadřízeným, ale dále ho neinformuje o průběhu, případně výsledku výběrového řízení. Je lepší zavolat v domluvený termín a říct: „Nezlobte se, bohužel rozhodnutí padne až ve druhé polovině příštího týdne.“, než nechat uchazeče v nejistotě.
Pokud si vystavíte v databázích životopis anebo reagujete na zveřejněnou inzerci zasláním životopisu, dáváte na vědomí, že máte zájem o pracovní nabídky, potažmo, že chcete pracovat.
Musíte počítat také s tím, že vás budou personalisté kontaktovat – nejčastěji telefonicky. Pokud to budou zkoušet několikrát týdně a bez odezvy, udělají si u vašeho životopisu poznámku – o práci nemá vážný zájem.
Stávají se i situace, kdy se personalista kandidátovi sice dovolá, ale dostane odpověď, že teď není vhodná doba ke konverzaci (to není nic výjimečného, pokud je stále zaměstnaný). Domluví si proto jiný termín. Pokud kandidát telefon nebere, a ani nezavolá zpět ve chvíli, kdy je to možné, automaticky si personalista napíše poznámku typu: „Nemá zájem, nekomunikuje.“ a opět je otázkou, jestli se takovému člověku v budoucnu ozve s jinou nabídkou.
Dnes se hodně mluví také o tom, že se situace na trhu práce rapidně změnila a uchazeči o práci si mohou vybírat z řady nabídek. Bohužel, někteří si to vyložili po svém.
Ucházejí se o práci u několika zaměstnavatelů (na čemž není nic špatného) a u všech se prezentují, že mají vážný zájem. Domluví se termíny pohovorů, personalista si „blokuje“ vymezený čas určený na pohovory a ejhle, kandidát se nedostaví. Neomluví se, nereaguje na telefony, SMS ani emaily a jednoduše dělá „mrtvého brouka“.
Když už se někdy kandidátům dovoláte, dozvíte se nejčastěji stejné ohrané výmluvy, např. že nejelo auto nebo se dostavila střevní chřipka apod. Dokonce jsou i tací, kteří na přímou otázku: „Opravdu máte o pozici vážný zájem?“ zapřisáhnou, že ano a dostanou druhou šanci v podobě nového termínu schůzky. A udělají to stejné – bez omluvy se neodstaví a nereagují na výzvy. Bohužel, ti, co opravdu dostanou střevní chřipku, se pak musí hodně snažit, aby personalistu přesvědčili, že to nebyla jenom maskovací výmluva.
Každopádně pro personalistu je to důkaz o tom, že daný člověk není spolehlivý, zodpovědný a v budoucnu o něj nebude mít zájem, i kdyby měl sebelepší praxi. Upřímně – vy byste si zadali práci v domě např. u obkladače, který dělá sice moc hezkou a kvalitní práci, ale na 3 ze 4 domluvených termínů se vůbec nedostaví a nedá vám vědět (i když ví, že si kvůli němu berete z práce volno)?
A přitom by stačilo jenom napsat: „Nezlobte se, na pohovor nepřijdu, přijal jsem jinou nabídku/nemám už zájem se o práci u vás ucházet.“ Touto větou si každý u uchazečů nechává otevřené dveře i do budoucna, a to pro nabídku, která bude zajímavější nebo bude odpovídat jeho nové životní situaci. Nikdo se za to na vás nemůže zlobit – zaměstnavatel i vy si v danou chvíli vybíráte pro sebe a svoji budoucnost to nejlepší. Tak to prostě je, a není třeba se tvářit, že ne.
Byť si to možná většina takových kandidátů neuvědomuje, ale důvěru a dobré jméno máme jen jedno. Já to navíc považuji za velmi krátkozraké jednání, protože personalisté se často znají navzájem a svět je menší, než si myslíme. Informace o nespolehlivosti člověka vyplavou na povrch v té nejmíň vhodné chvíli – např. když opravdu o danou pozici moc stojíte a personalista se podívá do svých poznámek a odmítne vás s díky, že hledají spolehlivého člověka a to od vás čekat nemůžou.
To samozřejmě platí i v případě konzultanta v personální agentuře. Pokud má se zákazníkem/zaměstnavatelem partnerský vztah založený na důvěře, nedovolí si mu poslat doporučení na někoho, kdo se už jednou ukázal jako nespolehlivý. Prostě nebude nabízet „kazové zboží“ – byť to zní hrozně tvrdě.
Moje doporučení: