Všimli jste si, že když si pořídíte NOVÝ MODEL NĚJAKÉHO VÝROBKU, že jste mnohdy zklamaní, že chytré funkce jsou nahrazené něčím, co je nepraktické a přidaná hodnota výrobku je nižší než toho pár let starého? Podobně je to s NOVÝMI PROCESY, pokud je důvod jen něco udělat a vykázat aktivitu. Vymýšlí se změny pro změny, ale nejde se...
neprofesionalita, intriky. Téma, které na mě teď křičí z mnoha rozhovorů a situací kolem mě a lidí/klientů v mé blízkosti. Že by to zrovna bylo v kolektivním vědomí? Roky mě fascinuje, kolik škody dokáže udělat ve firmě byť i jeden nekompetentní člověk! Třeba taková Anička. Že je nekompetentní je obvykle veřejné tajemství, i když zpočátku dokáže kolem sebe vytvořit kult nedotknutelnosti. Kam Anička...
a není cesty zpět. Odejde i kdyby to pro něj bylo krátkodobě nevýhodné. Není to člověk, který vás bude vydírat výpovědí, abyste mu přidali. Nebude se doprošovat a obhajovat se. Bude měsíce i roky upozorňovat na nefunkční věci, přinášet možná řešení, hledat smysluplné věci. Bude trpělivě vysvětlovat, proč nemůže některé úkoly dokončit a včas na to upozorní, aby předešel problémům. Vezme...
kterou jsem ochotna dát. Pokud chcete práci, která neskončí ve zkušebce (protože vzájemné očekávání přineslo velké zklamání), BUĎTE U POHOVORU SAMI SEBOU. Jestli je to práce pro vás, tak to vyjde. Pokud ne, pak1) to nebylo místo pro vás a nebyli byste tam spokojení,2) možná neumíte dobře prezentovat svoje kvality (mluvíte příliš obecně, neodpovídáte na otázky apod.) a můžete...
Já vím, že člověka dokáže vytočit nabídka práce, která je naprosto mimo mísu (respektive mimo to, jak se sám vidí a co očekává). Zejména, když je někdo v roli ředitele a přistane mu nabídka pozice vhodná pro absolventy. Toto střílení od boku kazí jméno všech HR, o tom žádná. ALE i pro zkušené recruitery je to někdy opravdu sázka do loterie,...
Před téměř 25 lety mi pomohl „cizí člověk“, který utekl v 68. z ČR a jako lékař pak působil zbytek života v Austrálii. Když jsem nedostala vízum, abych tam přijela za svým přítelem, nabídl mu, že mi napíše pozvání a zaručí se za mě. A udělal to nejen on, ale i jeho exmanželka! Byli jsme pro něj naprosto cizí lidé. Svět se mi otočil o 180...
nebo nevím, jak to napsat. Prostě se mi postupným sledováním a mým vlastním „sociologickým průzkumem“ u pohovorů nejčastěji u vyzrálých osobností opakovaly následující zkušenosti: 1) PRACOVALY NĚJAKÝ ČAS V ZAHRANIČÍ A je jedno, jestli to bylo nejdřív na škole a jednalo se o klasický úklid, zákaznický servis nebo prostě něco jiného. Člověk si musí umět poradit v naprosto novém světě v cizím jazyce, s neznámými...
je darem i prokletím v jednom. Když už si myslím, že mám toto téma zpracované, přijdou hluboké emoce nepřijetí, které mě z toho omylu vyvedou a já má pocit, že stojím opět na začátku. S věkem je takových stavů naštěstí méně a už netrvají týdny/dny…. ale jen dny/hodiny. Hypersenzitivita není o tom, že kolem vás musí lidi chodit po špičkách, berete si věci víc...
smysl pro detail, plná pozornost a naslouchání okolí. To všechno jsem zachytila v této mé víkendové momentce z mobilu, kdy jsme jeli na chvíli protáhnout kola. Při konzultacích a pohovorech přesně toto používám a přidávám ještě něco navíc: poslouchám pozorně vaše životní příběhy, vnímám, co je pro vás důležité, všímám si detailů pro vybudování architektury souvislostí, sleduji jak přemýšlíte a jaká energie...
Jaké otázky by si profesionální personalisty/HRista neměl dovolit? Které dotazy mohou porušovat i zákon?Zákoník práce definuje, že zaměstnavatel se může ptát jen na údaje, které bezprostředně souvisejí s přijetím do pracovního poměru (např. jaký obor vystudoval, pro jaké zaměstnavatele pracoval, ověření jazykových a odborných znalostí apod.). Zakázané jsou otázky, které lidi diskriminují např. z důvodu sexuální orientace, etnického původu, národnosti, politických...