Věděl, že .. v malém množství je LÉKEM,ve větším množství se stává JEDEM… …ale byl si jistý, že to má pod kontrolou. Kdo? Majitel firmy, top manažer. Pořídil si do firmy „dravce“, který měl ostré lokty, nulové zábrany a nebál se riskovat a jít za hranu. Nebál se utrhnout to nejšťavnatější „businessové jablko“ ať to stojí, co to stojí....
Říkejme jí třeba Lucie.Byla tichá, pracovitá a spolehlivá. Ten typ člověka, který věří, že když bude dělat svou práci dobře, výsledky si ji najdou samy.Jenže netušila, že se někomu ve firmě znelíbila. Nezačalo to konfliktem.Spíš drobnými nedorozuměními. Postupně se kolem ní objevovalo zvláštní napětí, které neuměla pojmenovat.Když něco udělala, bylo to špatně.Jenže když v podobné situaci neudělala...
Naopak. Jak říká Nobelista Daniel Kahneman: „Intuice je rozpoznávání vzorců. Tedy rychlé rozhodování na základě tisíců uložených dat a zkušeností, nikoli pocitů.“ Ten, kdo tvrdí, že intuice je výmysl, nejspíš žádnou nemá a nebo neví, že …NENÍ INTUICE JAKO INTUICE: 1️⃣ Neukotvená intuiceTo je ta, kterou používáme v prostředí, kde nemáme zkušenosti.A pak se logicky opíráme o stereotypy, sympatie a dílčí...
Mně to dlouho nešlo – pořád je přece co dělat a kdyby ne, je čas pustit se do restů a „vyčistit si stůl“. Navíc, pokud vám nespadne majetek do klína a nemáte, kdo by vás sponzoroval, ani nejste od pohledu sympatičtí extroverti, logicky makáte o to víc… Navíc se přece zpívá: „Když nemůžeš, přidej víc!“ A já jsem přidávala… jenže jsem šla...
NEDĚLEJTE TO, CO NECHCETE, ABY JINÍ DĚLALI VÁM byť tato věta explicitně nebyla vyslovená, mně osobně přijde jako nosná myšlenka Employer Branding 2025 konference v Praze, akce Employer Branding Czech community, kterou založil Michal Kosař. Vesměs padly myšlenky, které ctím už několik let: 👉 pište řečí svého kmene a zapomeňte na korporátní slovní bullshity, pište tak, jak byste...
který vidí, že PŘEDNÍ a ZADNÍ STRANA čehokoliv málokdy vypadají stejně a neumí se tvářit, že to neexistuje. Za negativního nás často označuje ten, kdo se bojí toho, co vidíme/víme, aby nás umlčel. Pro mě, VYSOCE CITLIVÉHO ČLOVĚKA je typické ✔️ HLOUBKOVÉ ZPRACOVÁNÍ– dokážu cokoliv analyzovat (rozebrat do jednotlivého šroubku a pak složit zpět do celku) a vnímat to v kontextu s okolím, –...
Cpeme na piedestal formální externí vzdělávání (bez srovnávání kvality) a ignorujeme intenzivní sebevzdělávání nebo interní školení, bez kterého se dnešní práce dělat nedá. Jako člověk/personalista, který za 18+let mluvil s tisíci lidmi (a žádné small talky), nemám pocit, že ti, co oplývají seznamem certifikovaných kurzů/titulů by byli úspěšnější, moudřejší a dělali byť o chlup lepší práci než ti, kteří je nemají....
Zaměstnanec, který se ozývá s konstruktivní kritikou a novými nápady ukazuje, že mu NA FIRMĚ (týmu, projektu, vizi) ZÁLEŽÍ. Není to anarchista hledající pozornost nebo troublemaker. Naopak, nebýt tiše je velmi nevděčné a někdy i riskuje, že přijde o práci. Jenže si nemůže pomoct. Věří, že byl do firmy přijatý proto, že je odborník na svoji oblast a je jeho povinností se ozvat,...
Je jedno, jestli to vnímáme víc nebo míň, ale je to tak. Špatné prostředí (a potřeba ho vytěsnit) nám prostě bere energii. Zpomaluje to náš vnitřní procesor.Podobně jako když se snižuje výkon počítače při běžícím antiviru nebo na pozadí instalovaných aktualizací. I když o nich vědomě nevíme, cítíme, že je to nějaké pomalé… A i když si nějak zvykneme...
Protože si vybírají INZERÁTY, kde není text obecným balastem popisující co obvykle se na dané pozici dělá (např. obchodník jedná se zákazníky, vyjednává smlouvy a občas cestuje – tyyyyyyy jo, tak to bych nečekala, tam chci pracovat!). Někdy to z inzerátů nejde poznat – možná proto, že▶️ recruiter jen nedokáže vystihnout podstatu a napsat ho srozumitelně,▶️ management neví ještě...
