Proč si sabotujeme vlastní úspěch?

Jste zmatení, děláte všechno proto, abyste získali úspěch a on nepřichází. Respektive nějaký být může, ale v poměru vložené energie a té získané, je to jen zlomek. Připomíná to situaci, kdy jedete se zataženou ruční brzdou.

  • Chodíte po pohovorech a nedaří se vám získat lepší pracovní místo, i když profesně víte, že byste ho zvládli levou zadní.
  • Jako obchodníci aktivně oslovujete klienty, děláte mnohem víc než kolegové, šéf vás chválí, nikdo nechápe, co děláte špatně a přesto obchody nakonec „nedopadnou“.
  • Je vašim snem přednášet na konferenci nebo se účastnit nějakého konkurzu, a když už konečně takovou nabídku dostanete, skončíte v nemocnici, nebo si spletete čas, adresu apod.

Přičítáte to náhodě, smůle, možná karmě. Ale co když je to jinak. Co když jste to jen a jen vy, kdo bojkotuje svůj úspěch? Ptáte se, co je to za nesmysl? Copak by si někdo dobrovolně bojkotoval něco, po čem touží?!

Asi vás nepotěším. Ano, můžeme si podvědomě blokovat dosahování vlastního úspěchu, hojnosti apod. Je těžké si to přiznat, protože to děláme obvykle podvědomě. Je to sebeobrana těla na situace, které nás v hloubi duše zranily a my je často vytěsnili, abychom mohli jít dál.

KDYŽ ÚSPĚCH BOLÍ

Poznáváte se v těchto situacích?

  • Posmívali se vám spolužáci, že jste šprti, kteří nepatří „do party“? A vy jste trpěli, protože vám nešlo ani trošku o jedničky, ale o to být hodnou holčičkou nebo hodným klukem, který chce, aby si ho rodiče všimli. Doufali jste, že vás doma aspoň jednou ocení a získáte si alespoň kousek lásky, po které jste tak moc toužili. Místo lásky jste si jen zasloužili posměch spolužáků, kteří cítili vaši lidskou sílu (díky vnitřnímu boji a nehezkým životním situacím) a potřebovali vás aspoň trošku srazit na svoji úroveň.
  • V zaměstnání jste se snažili, abyste zaměstnavateli a kolegům ukázali, že si zasloužíte být součástí jejich týmu, a že udělali dobře, že vás přijali. Jim a hlavně sami sobě jste se snažili dokázat, že jste dost dobří, zvládáte práci na 150 % a pomůžete, kdekoliv je potřeba. Namísto přijetí jste si vysloužili šikanu, protože váš šéf vaši snahu vyhodnotil jako způsob, jak ohrozit jeho místo. Kolegové byli naštvaní, protože jste ukázali, že některé věci (o kterých tvrdili, že udělat nejdou), najednou udělat jdou a po nich se to teď vyžaduje taky.
  • Ve svém volném čase jste si budovali svoje bydlení.  Každý volný čas jste trávili prací na něčem, co vám dělá radost. Ale sousedy, kteří raději pomlouvají na rohu ulice, to pořádně iritovalo, protože vy máte něco, co oni nemají. A podvědomě vědí, že ani mít nebudou, protože by museli zvednout zadek ze židle, a to se neslučuje s jejich vnitřním nastavením oběti. Po čase jste zjistili, že si ve svém bydlišti připadáte jako vetřelci, totálně izolovaní od okolního světa. Proto, i když jste si koupili nové auto za vydřené peníze, raději jste si ho přivezli večer, abyste nezavdávali příležitost ostatním opět vás zranit pichlavou ironickou poznámkou.

Jednoduše jste si zažili, že úspěch se neodpouští. Kdykoliv jste „vybočili pozitivně z řady“, hned jste dostali políček, který pěkně bolel. A vaše podvědomí se rozhodlo vás chránit před dalším zraněním a podvědomě tak bojkotuje jakýkoliv náznak případného úspěchu.

Vzniká tak neustálý vnitřní boj mezi vašim vědomím, které chce UKÁZAT, CO UMÍTE a mezi vaším podvědomím, které veškeré vaše aktivity bojkotuje.

HODNÝ KLUK NEBO HODNÁ HOLČIČKA?

Sabotovat svůj úspěch můžete i na vědomé úrovni. Pojďme si uvést konkrétní příklady

  • Vás partner nesnese, abyste byl/a úspěšnější než on/a. Zkouší to na vás citovým vydíráním, anebo intenzivně snižuje vaši sebedůvěru tak, že ztratíte odvahu nějakou zajímavou pracovní příležitost/výzvu vůbec přijmout.  
  • Berete ohledy na rodiče, sourozence, přátele. Některým vašim blízkým se nemusí dařit příliš dobře. Jsou plni zlosti a zmaru. Kdyby se vám dařilo, vlastně jim budete ukazovat, co by mohli mít, kdyby měli (dle jejich pohledu) více štěstí. Je jedno, jestli se skutečně o úspěch snažili anebo čekali s otevřenou náručí, až se stane zázrak. Jsou zranění a vidět váš úspěch by jim ubližovalo víc a víc. A možná by se mohlo stát, že o ně přijdete, což odmítáte riskovat.
    Stejně jako u partnerů, i tady vás můžou přinutit vzdát se úspěchu tlakem – mohou vás neadekvátně kritizovat, zesměšňovat a velmi tak zraňovat vaši sebejistotu.
  • Bojíte se odmítnutí, a tak si nedokážete si říct ani o zvýšení platu. Víte, že děláte stejně ne-li více jako vaši kolegové, máte na starosti větší a náročnější projekty, ale jak dojde na výši platu, jste jako zmražení. Bojíte se, že byste svého šéfa dostali do nepříjemné situace anebo uslyšely slovo “nejde to”, a tak to raději nezkusíte.
  • Strach ze šéfa, který vás naprosto svazuje. Na podvědomí si vybavíte situace, kdy byli váš otec, učitel nebo jiná autorita výbušní. Řekli jste si, že už ty situace nechcete znovu zažívat. Raději se tak budete šéfovi vyhýbat a tím se stranit větší šanci na úspěch v práci.
  • Paralyzuje vás strach, že uděláte chybu a nebudete perfektní. Proto raději nepřijmete větší zodpovědnost, nepřihlásíte se do nového projektu apod. Raději nic než nedokonalé něco, říkáte si.
  • Potřebujete svoji „jistotu“, i když vás zraňuje. Tak často jste zažívali ponižování ze strany někoho blízkého, že se to stalo součástí vašeho života a teď si říkáte stejné věty, jako jste slýchávaly. Nejsem dost dobrá/ý. To určitě nezvládnu. Zase to zkazím, jako vždycky apod. Je to jedna z forem závislostí a sebedeprivace.

SEBEDEPRIVACE = odpírání si materiálních anebo citových potřeb. Vychází obvykle z naší poškozené sebeúcty a sebehodnoty. Tzn. z našich nezdravých přesvědčení a postojů, které určují naše pocity o tom, jestli si zasloužíme úspěch, peníze, lásku apod.


Pokud jsme v dětství citově deprivovaní, můžeme si to v dospělosti vynahrazovat útratami nad náš rozpočet, nebo si nedovolit nic koupit, protože výčitky z nákupu jsou větší, než získaná radost z nové věci.

JAK Z TOHO VEN?

  1. Přiznat se, že jste zažívali anebo zažíváte podobné situace. Někdy i k tomu je potřeba konzultace s odborníkem.
  2. Rozhodnout se pro změnu. Tady pozor. Vzhledem k tomu, že naše pohnutky mají velkou sílu v našem podvědomí (to společně s nevědomím tvoří 90 % naší mysli), obvykle nestačí se na vědomé úrovni rozhodnout, že se v těchto situacích začnu chovat jinak.  
  3. Můžete se pokusit pomoci si sami. Jak? Odborníci doporučuji zkusit si vnitřního tyrana nakreslit, dát mu nějakou tvář, hlas. Kdykoliv se do podobné sebedestruktivní situace dostanete, vybavte si jeho obličej a uvědomte si, že vaše pocity nejsou založené na reálné situaci, ale na pocitech z minulosti.
  4. Najděte si odborníka, který vám pomůže dostat se do podvědomí a přepsat nefunkční vzorce. Každému vyhovuje jiný způsob cesty do podvědomí, a proto hledejte, který terapeut si vás přitáhne. Jednoduše dejte na svoji intuici a reference.

Článek jsem napsala pro ty, kteří sebedeprivací a věčným kritikem trpí. Napsala jsem ho i pro ty z vás, kteří jsou na druhé straně řeky a nechápou jednání svých přátel či kolegů. Věřte mi, nemusíte tomu rozumět, stačí, když budete o této možnosti vědět a budete ke svému okolí trošku víc tolerantní.

Share
Martina Koláčková
Profesi personalisty se věnuji více než 12 let. Pomáhám firmám přitahovat a udržet takové zaměstnance, které potřebují. Společně pracujeme na zlepšení HR procesů a budování Employer Brandingu. Jednotlivcům nabízím kariérové poradenství, životopis a motivační dopis na míru.
 
Jsem empatický srdcař, který by rád vrátil lidským zdrojům jejich lidskost i funkčnost. (Let's make human resources more human)
 
Konkrétně nabízím: HR audit, HR Branding, Recruiting, Grafiku pro personalisty, HR poradenství na míru
 
 
Napsala jsem 3 praktické e-booky Krok za krokem k nové práci, Motivační dopis snadno a rychle a 10+8 mýtů o hledání práce. a vytvořila on-line kurz GRAFIKA PRO PERSONALISTY
 
Více o mně si můžete přečíst zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů