ZASE JSME TI „NE DOST DOBŘÍ“

vyskakuje na mě poslední dny z mnoha příspěvků. V „porovnání s jinými“ se málo věnujeme sobě, svému tělu a hlavně formálnímu celoživotnímu vzdělávání (pro mě formální vzdělání = jakékoliv organizované kurzy)

Mně u toho vyskočila otázka, kterou jsem si nedávno kladla. Na gymnáziu a SŠ musí žák/student dodat potvrzení, jakým kroužkům se věnuje. Ale co když sportuje denně tím, že jezdí na kole, že doma pomáhá v dílně, rozvíjí se samostudiem v botanice, umí výborně programovat nebo tvořit rukama. Je míň, protože na toto mu nikdo „nedá papír“. Jde tu o prokázání studijních předpokladů a osobnosti nebo o potvrzení, že finančně živí systém a ekonomiku.

Proč si můžu v cafeterii koupit doplňky stravy a nějaký vybraný sportovní/taneční kurz, ale nenajdu tam možnost koupit si kolo, přilbu a další pomůcky, abych jako introvert cvičila doma (jestli je to jinak, budu ráda za info)

Jak je možné, že velká část moudrých lidí (a že jsem jich poznala díky své profesi tisíce) byli úžasní tahouni a geniální odborníci ve svém oboru a formální kurzy neabsolvovali? Dostali náročné úkoly, které nikdy nedělali, vedli globální transformace, úspěšné podniky…ale ve statistikách k formálnímu celoživotnímu vzdělávání by měli možná nulu.

Z našich rozhovorů mě napadají 4 důvody proč:

1) díky tomu, že byli velmi dobří, dostali v práci tolik úkolů a zodpovědnosti, že občas neměli čas se ani nadechnout. Běží krysí kolečko, lítají mezi rodinou a prací, aby poplatili vůbec fixní náklady, které díky inflaci jsou skokové apod. Nemají čas se ani vyspat, jsou přehlcení.

2) Nevěří vzdělávacímu systému. Někteří odešli z VŠ, protože jim nedávalo smysl co se učí. Řešili na kolik je obsah použitelný v praxi a přinese to přidanou hodnotu jemu i společnosti

3) Absolvovali off-line i online kurzy a v praxi jim pomohl zlomek. Nemají ani čas ani chuť hledat jehlu v kupce sena, nejsou sběrači certifikátů.

4) Denně nasávají a studují spoustu nových informací, aby obstáli ve své práci, kdy se na ně valí jedna transformace za druhou, X-tý projekt nad jejich standardní pracovní povinnosti… kolik nového musí zvládnout, abych drželi krok s dobou. Kolik věcí a témat po večerech průběžně studují, aby se druhý den pohnuli v zaměstnání o krok dál. Ale to se statisticky nesleduje, nebo ano?

Proč máme potřebu se jako národ neustále shazovat, ponižovat a cokoliv pozitivního bagatelizovat? Nerozumím tomu…

Zajímalo by mě, jak to máte vy se vzděláváním prostřednictvím kurzů…výsledek ankety k postu na LinkedInu vypadá takto



#martinakolackova #celozivotnivzdelavani #rozvoj #moudrost #vedeni #demotivace

Martina Koláčková
Profesi personalisty se věnuji 15 let. Pomáhám firmám přitahovat a udržet takové zaměstnance, které potřebují. Společně pracujeme na zlepšení HR procesů a budování Employer Brandingu. Jednotlivcům nabízím kariérové poradenství, životopis a motivační dopis na míru.
 
Jsem empatický srdcař, který by rád vrátil lidským zdrojům jejich lidskost i funkčnost. (Let's make human resources more human)
 
Konkrétně nabízím: HR audit, HR Branding, Recruiting, Grafiku pro personalisty, HR poradenství na míru
 
 
Napsala jsem 3 praktické e-booky Krok za krokem k nové práci, Motivační dopis snadno a rychle a 10+8 mýtů o hledání práce. a vytvořila on-line kurz GRAFIKA PRO PERSONALISTY
 
Více o mně si můžete přečíst zde >>