Zakázané otázky u pohovoru

Jaké otázky by si profesionální personalisty/HRista neměl dovolit? Které dotazy mohou porušovat i zákon?
Zákoník práce definuje, že zaměstnavatel se může ptát jen na údaje, které bezprostředně souvisejí s přijetím do pracovního poměru (např. jaký obor vystudoval, pro jaké zaměstnavatele pracoval, ověření jazykových a odborných znalostí apod.).

Zakázané jsou otázky, které lidi diskriminují např. z důvodu sexuální orientace, etnického původu, národnosti, politických postojů, věku, náboženství a víry. Patří sem i otázky osobního charakteru (majetek, rodinný vztah, těhotenství, počet dětí apod.).

Kromě zmíněného zákoníku práce (§ 30 odstavec 2) se diskriminací zabývá i antidiskriminační zákon (zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů).

Ženy se na pohovorech setkávají s otázkou, kdy plánují rodinu. Jak byste na ni odpověděla vy?
Byť se to nemá, odpověděla bych na otázku otázkou. „Splňuje toto zaměstnání charakter zakázané práce pro těhotné specifikované ve vyhlášce o zakázaných pracích a pracovištích? Pokud nesplňuje, jedná se o diskriminační otázku, za kterou může být zaměstnavateli udělena pokuta až 1 mil. Kč!“

Ano, možná se tím diskvalifikujete z výběrového řízení, ale pokud zaměstnavatel netoleruje ženy, pak by se ten problém jen přesunul do budoucna.

Zaměstnavateli doporučuji zapomenout na diskriminační otázky a nahradit je zcela otevřeným popisem práce se všemi plusy i mínusy. Cílem by přece mělo být nalezení šikovného pracovníka, pro kterého konkrétní mínusy můžou být zajímavými profesními výzvami. Tím se zvýší šance, že pracovní spolupráce bude dlouhodobě fungovat. Je pravděpodobné, že kandidáti, kteří s charakterem práce nejsou kompatibilní, sami odstoupí z výběrového řízení.

Jak moc jsou důležité vzájemné sympatie? Mohou „předčit“ pracovní zkušenosti?
Pro kvalitní a dlouhodobou spolupráci je určitá sympatie důležitá vždycky. Tam, kde si lidé vzájemně nesednou, klesá angažovanost, zhoršuje se komunikace a celkově produktivita práce.

Větší důraz na vzájemné sympatie může být kladený právě u kandidátů, kterým chybí relevantní pracovní zkušenosti (absolventi, pracovníci z jiných oborů). Takové lidi je ideální zaměstnat do týmů, kde se můžou od sebe průběžně učit. Aby to dobře fungovalo, musí fungovat nejen vzájemná sympatie, ale i určitý potenciál/předpoklad naučit se danou profesi.

Čím se jako uchazeč „diskvalifikuje“?

• V případě životopisu může odradit jeho přílišná délka (doporučují se 2 stránky A4) a nevhodné foto. U tzv. bílých límečků pak navíc gramatické chyby, nepřehlednost a spousta klišé a prázdných vět.
• Když se personalista opakovaně nedovolá a nedostane několik dní žádnou reakci na své vzkazy (chybné kontaktní údaje vás můžou připravit o zajímavé příležitosti)
• Nedodržení smluveného termínu bez omluvy nebo jeho neustálé přesouvání.
• Časté tvrzení, že: „Nic není problém“, arogantní sebestředné nebo povýšené vystupování.
  5) Na co se zaměřit u pohovoru?
• Alespoň trošku se připravit (vědět, čím se firma zabývá, připravit si konkrétní otázky).
• Přijít včas, upravení a v oblečení, které je adekvátní dané profesní roli (vyhněte se laciným výstřihům, silným parfémům nebo přílišné škrobenosti).
• Komunikovat věcně (příliš obecné informace a dlouhá souvětí působí nedůvěryhodně, nahraďte je raději popisem konkrétních situací z praxe), udržovat oční kontakt.
• Být sami sebou a příliš netlačit na pilu. Pokud to má vyjít, tak to vyjde (moc velká snaha působí nepřirozeně a může zaměstnavatele odradit).

Na co by naopak neměli zapomenout – zeptat se, zmínit?
Je fajn si psát poznámky a mít připravené konkrétní otázky (např. kompetence/zodpovědnosti/ tým/pracovní očekávání od nového člověka/dosažitelné cíle). Zaměstnavatel na nich vidí nejen váš zájem, ale i to, jak přemýšlíte a na co kladete důraz.

Všímejte si ve firmě detailů (jak se k sobě kolegové chovají, jak se tam cítíte).

Nebojte se požádat o prohlídku pracovního prostředí, případně možnost přijít na pár hodin mezi kolegy, abyste získali reálnější představu o konkrétní práci.
Pokud to neudělá personalista, zeptejte se na další kroky výběrového řízení i na to, jaké jsou vaše reálné šance v porovnání s ostatními kandidáty.
Upřímným poděkováním za vzájemné setkání nic nezkazíte. Hodně štěstí!

Foto: fee foto Pixabay