SLYŠÍM OPAKOVANĚ NÁŘKY, JAK JE TO TU NA LINKEDINU NALEŠTĚNÁ BÍDA.
Že si všichni honí triko a ukazují jak jsou úžasní, i když je pravda někde jinde.
Rádi používají clickbitová témata, která jsou teď in:
✍ AL na všechny možné způsoby, protože pokud ji nebudete živit, konkurence vás předběhne!
✍ v HR diverzita, inkluze, LGBTQ a cokoliv společného s ESG
✍ Elektromobilita na principu Fake it till you make it.
✍ Aktuálně protlačované politické i nepolitické „celebrity“, jejichž podpora potvrdí, že jsme ti „lepší lidi“ (společná fotečka navíc je teprve terno…) a taky můžou přinést nějaký zajímavý business…
výčet není konečný, ale o to tu nejde.
Mimo LinkedIn pak slyším face to face, jak je to trapné, laciné, prvoplánovité….na jedno brdo. Co si myslíte skutečně, ale veřejně to neřeknete.
Do určité míry chápu, protože psát o tom, co se děje skutečně (a je často veřejným tajemstvím), vám může přinést nálepku toho NEGATIVNÍHO.
Jako by existovala jenom BÍLÁ a ČERNÁ a nic mezi tím.
Já nálepku toho negativního dostávám. Přemýšlela jsem proč, když miluju harmonii, ve svém životě ji vyhledávám a vidím ji kolem sebe. Vnímám to krásno ve vás klientech… a mnozí mi říkáte, jak jsem vám po pár minutách dokázala zvednout sebe-hodnotu.
Napadly mě 2 důvody:
➡️ Když někde vidím hnědé 💩, tak prostě neumím (a ani nechci) tvrdit, že je to hnědá čokoláda (ani kdyby mě to vyneslo na piedestal). Pokud nepojmenujeme příčinu smradu, neposuneme se dál.
Pozitivně se můžu postavit ke způsobu, jak to 💩 odstranit, aby zbytečně nesmrdělo. Ale tvářit se, že je to čokoláda, asi nikomu nepomůže.
A za to mě platíte a v referencích oceňujete – najít skutečnou kořenovou příčinu a navrhnout/realizovat konkrétní kroky k nápravě. Přímo a současně laskavě. Nebudu vám pochlebovat. Nechci, nikam vás to neposune.
➡️ Mám dar i prokletí, že se mi svěřujete. Dozvídám se, to, co často neřeknete ani těm nejbližším. Protože někde podvědomě víte, že ctím diskrétnost a že vás neodsoudím. Jen si vás vyslechnu a možná položím pár otázek k zamyšlení.
Vím tak to, co je skutečně pod tím růžovým „kabátkem“, co je za tím falešným úsměvem a pochlebováním.
Respektuju, že „falešná pozitivita“ je pro některé z vás cesta v kariérním postupu, k získání nové zakázky apod. Ale není to moje cesta.
Nechci být chronicky nemocná, polykat antidepresiva, být závislá na alkoholu nebo mít falešné „přátele“.
———–
Dělám ostatním to, co chci, aby oni dělali mně – byli ke mně otevření, laskavě přímí, drželi slovo a posouvali mě dál. Jsem šťastná za lidi, kteří mají konstantní názor (a i když se v některých tématech neshodneme) vzájemně si nelžeme, neděláme se lepšími. Neříkáme A a neděláme B. Dokážeme se vyslechnout a dát si upřímný feedback.
Diskuse k článku na LI
#martinakolackova #zamysleni