KDYŽ TI MLADÍ BY CHTĚLI BÝT MANAŽERY NEBO SENIORY DO ROKA

a to je něco, co jim fakt nedokážeme nabídnout. I ti sebelepší potřebují nasát spoustu informací, vyřešit řadu situací a požadavků od zákazníků, aby šli v problémech do podstaty. Přece jim nebudu lhát, aby mi stejně do pár měsíců utekli, zvýšila se mi fluktuace a naštvání současných lidí, kteří se jim věnovali.

Toto je naprostá realita, stejně jako mám od absolventů VŠ informaci, že dostávají „školení“, aby si řekli min. 40 tis. nástupní mzdu aniž by měli jakékoliv pracovní zkušenosti. Jasně že takovou někde můžou dostat, ale nedostanou ji jen proto, že jsou absolventi nějaké školy, ale že splňují i další podmínky pro danou práci – tj. myslí jim to, nemají levé ruce, hledají cesty a ne proč něco nejde, nejsou líní a už mají nějaké pracovní návyky (i když možná v jiném oboru) apod.

Kladu si otázku, kde se ten obrovský tlak bere a komu tím prospěje?

▶ Je to mediální masáží o zlomku úspěšných lidí, kterým se něco velkého podařilo? (upřímně – otázka kde je realita… byla to u všech jejich zásluha, nebo je někdo použil pro zviditelnění svého projektu/tématu, který financuje v zákulisí a potřeboval vytvořit ikonu).

▶ Je to existenčním strachem z toho, že při dnešní drahotě mladý člověk téměř nemá šanci získat si své vlastní bydlení?

▶ Je to tlakem velkých korporací, které mají kvóty na počet nabraných absolventů, přímo nastavenými budgety mezd (za které zkušeného odborníka prostě nezaplatíte) nebo tím, jak se jim podbízí různými benefity a programy?

A pro čí dobro? Pro krátkodobý zisk a dlouhodobou ztrátu?

Zničíme si mladé zdroje už na počátku. Slyšela jsem tolik příběhů, kdy mladí dostali pracovní příležitost, která se neodmítá. Příležitost, na kterou nebyli dost zralí a oni se téměř zničili (psychicky i zdravotně), aby jí dostáli.

Naprosto VĚŘILI, že ji dostali proto, že jejich manažer věděl, že to zvládnou a JSOU NA TO DOST ZRALÍ. Netušili, že to mohlo být úplně jinak. Že manažerovi bylo úplně jedno, kdo tam je, hlavně, když z něho vymačkali to, co šlo a pak ho nahradili čerstvým kusem. Nešlo jim o ně, jako o lidi, ale jako o prostředky k dosažení svých cílů.

A tak narůstá počet mladých zlomených lidí, kteří jsou vyhořelí, unavení a blíží se k věku, který už dnes není pro tyto zaměstnavatele atraktivní.

Myslím si (a možná mě opravte), že „kancelářské“ pracovní pozice, kde člověk pracuje běžně 8-9 hodin denně a ne do noci a o víkendech, kdy má šikovný člověk čas na svou rodinu i na skutečný život, začínají nabírat na atraktivitě.

A věřím, že ani v IT nejsou všichni dravci. Že raději budou pracovat v prostředí, kdy můžou jít do hloubky určitých IT nástrojů, být supportem pro uživatele IT zařízení a chodit s čistou hlavou domů.