Atraktivnější lidé mají lepší práci a vyšší příjmy

Nadprůměrně atraktivní žena má vyšší šanci na získání lepšího zaměstnání a vyššího příjmu i ve srovnání se stejně inteligentní a vzdělanou ženou, která není tak krásná. Stejná zásada platí i pro muže. Fakt, který se potvrdil nejen ze světových výzkumů, ale i z českého, který probíhal v roce 2014 a 2015.

Dnešní doba hodnotí vzhled více než v minulosti. Je to určitě dáno tlakem reklamy a jinými médii, které na nás útočí ze všech stran. A rozhodně ani vliv kosmetického průmyslu a dostupnost estetické chirurgie není zanedbatelný.

CO ŘÍKÁ NA KRÁSU EKONOMIE?

Od 60. let minulého století proběhla řada výzkumů a psychologických experimentů, které prokázaly, že fyzická krása a přitažlivost má veliký vliv na hodnocení lidí i tam, kde nám to nemusí připadat fér (např. ve školách či při pohovoru, kde bychom předpokládali, že by mělo jít více o znalosti a zkušenosti než o krásu jako takovou.).

Dnes už je jasně prokazatelné, že krása a atraktivita jsou určitým druhem kapitálu, který zvyšuje šance na profesní úspěch, zajímavou kariéru i tím i vyšší příjmy.

Svými vlastnostmi je tak kapitál krásy srovnatelný s inteligencí a kompetencemi (schopnostmi, dovednostmi,…).

Jinými slovy, když zcela hypoteticky porovnáme člověka, který má stejné vzdělání, inteligenci, sociální původ a věk, atraktivita sama o sobě působí jako „kapitál“, který se na trhu práce poměrně dobře zhodnocuje.

Potvrdilo se, že vliv krásy na životní úspěch je srovnatelný s inteligencí.

Dobrou zprávou je, že jakýkoliv kapitál je možné navyšovat (budeme-li do něj investovat čas, peníze anebo energii, můžeme ho obnovovat a zlepšovat stejně, jako třeba stroje).

JAK KRÁSA FUNGUJE NA TRHU PRÁCE ?

Proč jsou atraktivnější jedinci úspěšnější, vysvětlují 3 základní teoretické modely (dle Hammermeshe a Biddleho):

1. Diskriminace zákazníkem – v profesích, kde se zaměstnanci setkávají se zákazníky (kteří mohou reagovat na jejich vzhled), jsou preferovaní více atraktivní jedinci.
2. Příjmová diskriminace – vychází z faktu, že pokud má zaměstnavatel někomu přidat ve finančním ohodnocení, pak raději navýší mzdu více atraktivnímu zaměstnanci.
3. Diskriminace při výběru zaměstnance je založena na tom, že atraktivní lidé dostávají přednost před méně atraktivními (aniž by se muselo nutně předpokládat, že takový člověk bude lépe pracovat).

Je důležité dodat, že vliv jednotlivých modelů se od sebe v praxi jen těžko odděluje (Jak budeme dokazovat, jestli zaměstnavatel dal předost někomu kvůli zákazníkům anebo jen osobním sympatiím?).

KRÁSA JE PŘECE SUBJEKTIVNÍ!?

Samozřejmě můžete namítat, že pojem krásy a atraktivity je velmi subjektivní a není možné to proto hodnotit. Je však již dokázané, že většina lidí se shodne na určitých rysech, ve kterých krása spočívá (tělesné tvary, symetrie, hormonálně založené tělesné znaky jako např. poprsí, zdraví a fyzická zdatnost). Podvědomě jsou to rysy související s plodností.

I to, že se idol krásy mění, je realitou. Před pár desítkami let byla idolem krásy Věstonická Venuše, o pár let později Twiggi. Z pohledu kariéry běžného člověka je ale možné tyto měřítka krásy považovat za téměř konstantní a neměnné.

O KOLIK LÉPE JSOU NA TOM KRÁSNĚJŠÍ LIDÉ OPROTI TĚM MÉNĚ ATRAKTIVNÍM V ČR?

V roce 1994 proběh výzkum v USA a v Kanadě, kde se prokázalo, že nadprůměrně atraktivní jedinci si vydělají o 10 – 15 % více než lidé s podprůměrnou atraktivitou.

Na podobném principu proběhl v letech 2014 – 15 výzkum v ČR, který jednoznačně prokázal, že neatraktivní ženy vydělávají průměrně 16 500 Kč měsíčně (údaj za rok 2014). Naopak ty nejatraktivnější berou 21 800 Kč, což představuje roční rozdíl 63 000 Kč, tj. 27 %. V případě mužů nese atraktivita také vyšší příjmy, ale pouze o cca 9 %.

V konkurenci o lepší zaměstnání krása a inteligence zvýhodňuje více muže. Naopak, pokud porovnáváme platy, tak krása a inteligence zvýhodňuje naopak více ženy.

Jaké další zajímavosti z analýzy vyplynuly?

• Ženy s vyšší inteligencí umí lépe využít své atraktivity. Vezmeme-li ženy s vysokou inteligencí, pak neatraktivní žena má průměrný plat 18 tisíc a vysoce atraktivní téměř 38 tisíc. U mužů ten rozdíl není zdaleka takový (neatraktivní muž dosahuje platu 30 tisíc a atraktivní muž 35 tisíc Kč, tj. rozdíl pouhých 5 tis. Kč).
• Přestože mají ženy obecně o 20 % nižší plat, krásné ženy s vyšší inteligencí mají statisticky o 3 tisíce vyšší plat než stejně atraktivní muži. Jinými slovy inteligentním ženám přináší jejich krása více než inteligentním mužům.
• Příjmový rozdíl mezi nadprůměrně inteligentním a podprůměrně inteligentním mužem je okolo 11 %, u žen je to až 30 %.
• Atraktivnějším ženám nad 50 let jsou dostupná horší pracovní místa a také nižší plat než méně atraktivním ženám (při stejné inteligenci, vzdělání, soc. původu). Důvodem je fenomén tzv. zelených vdov. Tyto ženy se často provdaly za movité muže a zůstaly v domácnosti. Zaměstnavatelé tak dávají přednost méně atraktivním ženám, které mají zajímavější pracovní zkušenosti.

KAPITÁL JAKO ZDROJ BOHATSTVÍ

Další formy kapitálu, se kterým můžeme (vedle kapitálu krásy) pracovat je např.

1. Sociální kapitál – vychází z rčení, že není důležité, co umíš, ale koho znáš. Jednoduše ti z „lepších rodin“ mají větší možnost navazovat „ty správné“ kontakty.
2. Kulturní kapitál – dle Bourdieu spočívá ve schopnosti člověka pohybovat se ve vzdělanějších vrstvách (diskutovat o hlubších tématech, číst složité knihy, poslouchat vážnou hudbu apod.)
3. Erotický kapitál – kromě fyzické přitažlivosti v sobě zahrnuje zvláštní sociální energii (hravost, šarm, schopnost lehce a příjemně komunikovat.

Zajímají Vás další otázky typu

• Pomáhá krása překonávat sociální bariéry?
• Mají atraktivnější lidé více společenských kontaktů anebo
• Platí, že chudí a sexy nebo bohatí a oškliví?

Pak na tyto a další otázky najdete odpovědi v knížce MOC KRÁSY několika autorů z nakladatelství Karolinum, která byla zdrojem pro tento článek.

Kráse zdar,

KDO JE VLASTNĚ ATRAKTIVNÍ?

Protože tu padala otázka, jak definovat, že je člověk atraktivní, jedna ze spoluautorek knihy Moc krásy,  paní Simona Weidnerová na ni odpovídá:

„Mezi charakteristiky atraktivity patří nejen atraktivní vzhled jako celek, ale také styl oblékání, šarm a sociální a komunikační dovednosti. Tento typ vlastností není dán sociálním statusem nebo třídou, a má spíše rozdělující charakter, tedy odděluje více atraktivní od méně atraktivních v rámci jedné skupiny.

Součástí atraktivity je sociální prezentace sebe sama, kam patří námi v knize definované krátkodobé strategie, jako je styl oblékání, zkrášlování pomocí make-upu, úprava vlasů a nehtů, používání parfémů, nošení šperků, a užívání těchto věcí k reprezentování svého statusu. Tyto nástroje péče o vlastní vzhled sice mají pouze okamžitý efekt, pokud se ale jako určitý rituál stanou součástí životního stylu, mohou mít s přibývajícím věkem trvalejší efekty, neboť jak u žen, tak u mužů svým způsobem cizelují jejich vkus, osobnost a působí na to, jak jsou vnímáni svým okolím. To pak zpravidla má vliv na jejich sociální status a kariérní vzestup.

Prosím, přestaňte se soustředit na modelky a modely v časopisech a zkuste se na sebe podívat jinak, z hlediska 8 pilířů krásy. (1) mladistvý vzhled, (2) symetrie, (3) průměrnost, (4) viditelné znaky přítomnosti sexuálních hormonů, (5) tělesný pach, (6) pohyb, (7) textura pleti a (8) vlasů.

My jsme šli ve výzkumu o něco dál, za tyto pilíře, které definovali antropologové. Zajímalo nás, co je to „navíc“, proč atraktivní lidé vyčnívají, přitahují pozornost, nejen jako přátelé, kolegové, zákazníci, klienti, voliči či milenci. Proč jsou úspěšnější v soukromém životě, s větší volbou partnerů a přátel, ale i v obchodě, politice, sportu a nebo třeba v umění.

Jste-li HR manažeři, tak přece víte, jak důležitá je sebeprezentace, a ta není o tom, že máte JEN hezkou tvářičku. Jde o celkový dojem, jinak řečeno, kultivace osobnosti zevnitř i zvenku. Nic nového pod sluncem, řecký výraz „kalokagathia“ vyjadřuje zosobnění souladu mezi vnitřní i vnější krásou, harmonii těla a duše. Tento soulad však nelze nastolit rychle ani snadno, vyžaduje to silnou motivaci, čas, vůli a disciplínu. To jsou nakonec ony „vedlejší efekty“, které silně působí na trhu práce, které nejdou postihnout žádným antidiskriminačním opatřením.“