Absolventi obecně nemají jednoduché postavení na trhu práce – byť je situace v současnosti mnohem vlídnější než třeba před 10 lety. Je to trošku začarovaný kruh hlavně pro středoškoláky. Zaměstnavatelé chtějí praxi, ale většina z nich nenabízí šanci ji získat. Pamatuji si, jak jsem hrozně chtěla pracovat a dostat šanci ukázat, že nejsem žádné „tydýt“.
Ti nejlepší absolventi, převážně technických a ekonomických oborů, mají relativně dost možností využít tzv. trainee programy. Jsou to specifické programy konkrétních zaměstnavatelů, kteří svým účastníkům nabízí možnost vyzkoušet si různá pracovní místa, poznat chod celé firmy, rozvíjet svoje zkušenosti a objektivněji se rozhodnout, která profese by pro ně mohla být ta nejlepší.
S humanitními obory nebo absolventy gymnázií je to mnohem horší, byť studovat třeba psychologii je určitě lákavé. Nejpozději po studiu však nastává nerudovská otázka: „Kam s ním?“ (myšleno s absolventem :-)). I když to řada z vás, kteří nevědí, co chtějí dělat, asi nerada uslyší, pro začátek je dobré začít prací třeba v zákaznických centrech. Získáte pracovní návyky a můžete se naučit třeba pravidla efektivní komunikace. Rozkoukáte se a s určitou praxí se vám bude další zaměstnání hledat mnohem lépe.
Pokud nemluvíte ani jedním světovým jazykem, práce nebo stáž v zahraničí je k nezaplacení. Naučíte se cizí jazyk, získáte rozhled a stanete se tak i zajímavějšími pro zaměstnavatele.
Díky nízké nezaměstnanosti se také stává, že jsou zaměstnavatelé, kteří by rádi absolventy přijali, ale jednání může ztroskotat na výši odměny. Uchazeči o práci mívají hodně zkreslené informace o reálné výši nástupního platu. Většinou čerpají informace o průměrných platech na internetu, ale zapomínají, že to jsou převážně platy lidí s letitými zkušenostmi v oboru.
Nedávno se mi stalo, že absolvent s šesti měsíční praxí ve strojírenství, byl na pohovoru přímo ve výrobní společnosti. Když jsem se dotazovala, jaký dojem má z pohovoru a jestli se mu nabídka líbí, odpověděl mi: „Líbí se mi společnost, líbí se mi práce, líbí se mi kolegové i nadřízený, ale nejsem si jistý výší platu.“ Zaměstnavatel na danou pozici nabízel plat 90 Kč/hod po dobu 6 měsíců a poté navýšení na 120 Kč/hod. Jednalo se o pracovní místo, kde většina stálých letitých pracovníků má mzdu max. cca 120 Kč/hodinu (včetně variabilní složky). Je třeba podotknout, že mladík odcházel z obdobné pozice, kde měl sice 110 Kč/hodinu, ale nevyhovovaly mu 12-ti hodinové směny. Co tím chci říct?
Zaměstnání je obvykle o kompromisu – málokdy míváme všechno (zaměstnavatele s vizí, zajímavou práci, skvělého nadřízeného, prima kolegy, jednosměnný provoz a nadprůměrný plat). Je potřeba si říct, co je pro mě v dané životní situaci primární (vyšší plat kvůli hypotéce v kombinaci s méně zábavnou prací nebo 3 směnným provozem, nebo naopak o něco nižší plat vykoupený jednosměnným provozem a příjemným pracovním prostředím, případně krátkým dojížděním).
Můj názor je, že první rok až dva by měli brát absolventi jako skvělou placenou praxi, kdy si „osahají“ určitou profesi. A byť dostanou ne příliš vysoký plat, je to pro ně významná investice do budoucího profesního života. Proto (pokud si můžete vybírat) bych doporučila:
Vybírejte si první zaměstnání podle toho, co se můžete naučit, než podle toho, kolik peněz měsíčně budete mít na zábavu.
I když jste byli skvělí studenti a nezískali jste svoje vysněné místo, netruchlete. Všechno má svůj důvod!
Zažili to mnozí z nás. Nastoupili jsme na vytoužené první pracovní místo a neměli jsme srovnání. Po nějaké době jsme začali mít pocit, že někde by mohlo být něco lepšího (peníze, rozvoj, nové zkušenosti …) a odešli jsme jinam. Někdy přišlo studené vystřízlivění a po čase i zjištění, že právě to první zaměstnání bylo nejlepší, jenom jsme to v daný okamžik nebyli schopni ocenit.
Někteří zaměstnavatelé mají firemní politiku nastavenou ve smyslu: „Jak jednou odejdete, už si u nás neškrtnete.“ Je to velká škoda, protože na takovém „výletě za zkušenou“ může člověk získat jistotu, že ho pálilo dobré bydlo a o to víc by si vážil, kdyby se mohl do původního zaměstnání vrátit.
Ta chvíle, kdy dozrajete na svoji vysněnou práci, určitě přijde v pravý čas!
Stůjte nohama na zemi, nemějte nereálná očekávání, buďte vděčni za každou příležitost naučit se něco nového (čím náročnější úkol, tím víc vám do života dá). Najděte si pracovní vzory a sledujte, co můžete dělat lépe 🙂
Nedostatek praxe kompenzujte svojí motivací, zodpovědností a pozitivním přístupem.
Dejte si práci s životopisem. Uveďte brigády, projekty, na kterých jste pracovali, popište, co máte rádi, jací jste apod. Neméně důležitý je taky dobře napsaný motivační dopis a příprava na pohovor. Věřte, že svým přístupem můžete přimět zaměstnavatele, aby dal přednost vám (motivovanému absolventovi) před byť zkušeným, ale otráveným pracovníkem s 3 letou praxí.
Většina absolventů si užívá poslední letní prázdniny. Zvažte, jestli půjdete stejnou cestou a zvýší se vám na podzim konkurence anebo začnete být aktivní už v létě. Spoustu užitečných informací (jak napsat životopis, kde se vyplatí ho zveřejnit apod.) najdete v mých článcích i elektronických knížkách nebo na facebooku.
Držím vám pěsti, ať do vašeho pracovního života vkročíte pravou nohou!
P.S. pro Vás, kteří víte, že štěstí přeje připraveným, jsem připravila časově omezenou akci na e-book. Více informací najdete na moji Fan Page DOBRÁ PRÁCE bez frustrace anebo ZDE