neprofesionalita, intriky. Téma, které na mě teď křičí z mnoha rozhovorů a situací kolem mě a lidí/klientů v mé blízkosti. Že by to zrovna bylo v kolektivním vědomí? Roky mě fascinuje, kolik škody dokáže udělat ve firmě byť i jeden nekompetentní člověk! Třeba taková Anička. Že je nekompetentní je obvykle veřejné tajemství, i když zpočátku dokáže kolem sebe vytvořit kult nedotknutelnosti. Kam Anička...
a není cesty zpět. Odejde i kdyby to pro něj bylo krátkodobě nevýhodné. Není to člověk, který vás bude vydírat výpovědí, abyste mu přidali. Nebude se doprošovat a obhajovat se. Bude měsíce i roky upozorňovat na nefunkční věci, přinášet možná řešení, hledat smysluplné věci. Bude trpělivě vysvětlovat, proč nemůže některé úkoly dokončit a včas na to upozorní, aby předešel problémům. Vezme...
Před téměř 25 lety mi pomohl „cizí člověk“, který utekl v 68. z ČR a jako lékař pak působil zbytek života v Austrálii. Když jsem nedostala vízum, abych tam přijela za svým přítelem, nabídl mu, že mi napíše pozvání a zaručí se za mě. A udělal to nejen on, ale i jeho exmanželka! Byli jsme pro něj naprosto cizí lidé. Svět se mi otočil o 180...
to je prostě evoluce. Všichni víme, že části těla, které živé organismy nepoužívají, postupně přestanou plnit svoji funkci a odumírají. A velmi podobně je to s našimi smysly. Jakmile je přestaneme používat, postupně oslabují a my se stáváme závislejší. Jednoduchým příkladem jsou vychytávky v autech. Po čase s automatem a kamerou bude mnohem horší jezdit s autem s řazením a couvat jen se zrcátkem. Můžeme se...
aneb trošku obměna jednoho známého pořekadla „Když si myslíte, že to zvládnete, nebo nezvládnete, pokaždé máte pravdu.“ Jak to myslím? Tak, že pokud s někým pracujete a on vám bude neustále podsouvat, že – něco neděláte dobře, – vaše věty obracet a vytrhávat z kontextu a – hledat chyby i tam, kde nejsou, časem dojde k tomu – že přestanete mít...
Toto téma kolem mě poslední dny a týdny obchází, tak ty myšlenky mám potřebu shrnout a pojmenovat….. a pustit dál. Šikovní srdcaři mají vnitřní motivaci dělat práci dobře. Nepotřebují, aby jim někdo seděl za zády a kibicoval. Naopak jsou pyšní, když dostanou úkol, který jim sedne a který si komplexně zpracují, aby pak viděli výsledek své práce. Ideálně reálný pozitivní dopad....
ač by si to řada lidí moc přála. Čím? Rychlokurzem. A ani neplatí čím víc kurzů, tím automaticky líp, protože se mnohdy vzdalujete od své podstaty. Na pohovoru se ptám obchodníků, „Co je TO VAŠE, co vám osobně v obchodě funguje dosahovat takto dobrých výsledků?“ Manažerů se ptám: „Co se vám osvědčilo při vedení lidí, abyste dokázal...
protože je to jen obrovské mrhání energií všech zúčastněných a zejména šikovných lidí. Ani ve svém věku nejsem ochotná na tyto hry přistupovat, i když mě to z mnohých profesních i lidských cest diskvalifikuje… a s jednou jedinou pravdou to bude ještě těžší. Ale takový je život. Dneska mi přistála ve zprávě myšlenka, která je připisována Keanu Reevesovi, a já věřím, že bude...
a klíčem, který nám pomůže rozeznat, jestli máme tu čest mluvit s člověkem, který říká to, co skutečně žije, nebo naopak s více či méně chytrým manipulátorem, který si získává pozornost, protože říká to, co chce okolí slyšet. To, co ve skutečnosti dělá, když je mimo „reflektory“, v jiném prostředí, je pak na hony vzdálené tomu, co proklamuje. Říká...
Při rapidně rostoucí inflaci jsem si vzpomněla na českou podnikatelku, která před pár měsíci v TV (netuším, co to bylo za pořad, náhodou to na mě vyskočilo) úplně v klidu argumentovala, že se výrazně zdražily vstupy, tak jak by mohla dát zaměstnancům vyšší plat?! Jak by k tomu přišla? Pokud bychom brali zjednodušeně v potaz 3 poměnné – náklady na dodavatele, náklady na mzdy...
