ŽABA NA PRAMENI,

neprofesionalita, intriky. Téma, které na mě teď křičí z mnoha rozhovorů a situací kolem mě a lidí/klientů v mé blízkosti. Že by to zrovna bylo v kolektivním vědomí?

Roky mě fascinuje, kolik škody dokáže udělat ve firmě byť i jeden nekompetentní člověk! Třeba taková Anička. Že je nekompetentní je obvykle veřejné tajemství, i když zpočátku dokáže kolem sebe vytvořit kult nedotknutelnosti. Kam Anička nebo Pepíček stoupne, sto let tráva neroste a přesto se ve firmě pořád drží. Můj selský rozum to prostě nedává. Proč si hřát hada na srci?!

Jasně, bývá to třeba nezaměstnatelná část rodiny (tu šoupneme do HR, tam nemůže nic zkazit, tam jde jen o lidi!) nebo milenci. Ale pak jsou případy, na které ani jedna z těchto 2 variant nesedí.

Přemýšlím nahlas, jak je to možné, že za ty roky se nic nemění. Možná proto, že

1) je to taktika „pochlebovat konkrétním lidem (tzv. decision makerům)“, kteří ho/ji pak vidí v naprosto zkresleném světle. Pokud pak někdo poukáže chyby takového člověka, okamžitě se to setká s nevolí toho, kdo s tím může něco dělat. Což je jasné, nikdy neviděl Aničku nebo Pepíčka v reálném světle.

2) dokáže intuitivní najít slabinu/chybu/past a pak různé lidi ve firmě vydírat a tím si držet svoje postavení.

3) to takový lempl, že po něm brzy nikdo nic nechce. A jak se říká, kdo nic nedělá, nic nezkazí, že?

Ať je to jedna, druhá, nebo i Xtá taktika, je to pro firmu obrovská ztráta, protože

– taková žaba na prameni má nulovou sebereflexi (byť se některé fakt o svůj zadek bojí) a sebevědomí až do nebe, dochází k obrovské nasranosti a demotivaci lidí, kterým na firmě záleží a dělají si svoji práci dobře a následně může dojít k vysoké fluktuaci,

– ukazuje druhým, že nemá smysl se snažit, je to zbytečné, čím větší budu manipulátor, tím líp se mi bude dařit,

– vytváří špatné jméno firmě,

– dochází k nemalým finančním ztrátám, které se na to nabalují….

Navíc, takové žáby se rády obklopují sobě rovnými, tj. s každým dalším měsícem hýčkání si žáby na prameni ve firmě, je o to náročnější ten rozpad firmy zvrátit. Je to jako shnilé jablko v bedýnce….někdy se překvapivě rychle ta hniloba šíří…V době krize je to ještě tragičtější a viditelnější.

Dneska už vím, že je ve většině případů zbytečné se snažit o změnu. Pokud firmě nevadí finanční ztráty, pak si nedokážu představit, co by je ke změně motivovalo. Dobrý člověk se ve světě neztratí a firma se tak postupně rozpadne zevnitř.

Čím vyšší role v hierarchii, tím těžší a větší žába na prameni. A taky jsem přemýšlela z jakého důvodu. Za mě je to třeba tím, že:
1) manažer si vybere manažera a tak by popřel, že nevybral dobře
2) o situaci má jenom jednostranné informace právě od svého podřízeného manažera a není ochoten si udělat objektivní úsudek tím, že by si získal informace z více stran.
3) podřízený manažer má obvykle ještě pobočníka, který donáší a podporuje jeho verzi. Někdy je to cílená akce, jindy je to trouba, který odkýve manažerovi manažera vše, aby měl klid a extra výhody. Ale manažer manažera tím získává naprosto překroucené a zkreslené informace. Současně paradoxně žije v iluzi, že má skutečné neoficiální a pravdivé informace. …. A na tragédii je zaděláno. Ta už jen den ode dne kyne jako to těsto….

F