Argument pro ty, kteří z přepracování skončili v nemocnici nebo „jen“ na delší neschopence, protože fyzické tělo už si nenechalo od toho velitele v hlavě poroučet a prostě spustilo záchranou brzdu. Vypnulo a váš mozek už mu neporučí.
Začíná to pěkně plíživě….
– Aničku jsme vyhodili, budeme hledat náhradu, zatím to dělej za ni…. a takto se to stane s Pepíčkem a možná i dalšími, kteří nikdy nenastoupí.
– Je potřeba přidat, rosteme!
– Je potřeba přidat, máme transformaci!
– Je třeba splnit všechny KPI´s, které obvykle nastaví někdo, kdo nikdy tu reálnou práci nedělal a vůbec netuší, kolik času to zabere. Taky je trendem porovnávat mezi sebou jednotlivé země, tj. sčítat hrušky s jablkama. V Polsku to tak dělají taky (no, zapomenou zmínit, jaké problémy to v dané zemi přineslo).
– Je to přece jenom „pík“ (asi se na to dívají v horizontu let, když peak trvá bez přestání několik týdnů/měsíců).
Chvíli (pár týdnů/měsíců) to dáváte, ale víte, že to není udržitelné.
Druhou fází je, že argumentujete:
– Toto není udržitelné a pro firmu a business kontraproduktivní a možná až rizikové,
– Srovnává se nesrovnatelné, protože ve vaší zemi jsou úplně jiné podmínky.
– Nový systém vůbec práci neubral a naopak je to další „klikačka“ navíc.
– Nemáte zastupitelnost, kdybyste onemocněli a po dovolené, kdy načerpáte energii do nuly, tak ji hned vzápětí vyčerpáte návalem práce, na kterou nikdo nesáhl.
– Pak už i křičíte, že fakt už nemůžete………a začne to jít i na vás fyzicky vidět…..
A tak se dozvíte, že buď
– Na tom ustavičně pracují (už několik měsíců jednají na mnoha frontách) a fakt se moc snaží a vy musíte být víc trpěliví.
– Přeháníte a máte prostě zvolnit (jakože tu stejnou práci udělat za 8 hodin denně a ne 12, kterou vám to zabere, i když jste hodně rychlí)
– Máte si vzít dovolenou (že se z toho počtverečkujete před a po, není třeba zbytečně rozpitvávat – to není téma k diskusi).
– Že vám nemůžou přidat finance, protože máte max. podle náplně práce ve smlouvě.
A až vám selže tělo a skončíte na neschopence/v nemocnici, tak si vyslechnete, že jste je v tom nechala, protože jste si měla hlídat, aby to pro vás bylo udržitelné.
Teď kvůli vám jsou v prů.eru a musí najít externí pomoc (nebo místo vás 2 – 3 lidi) a prostě s tím mají starosti. To, že ty nové lidi mnohdy nemá kdo zaučit, jsou hozeni do oceánu a často se jich tam několik vystřídá, než to někdo ustojí, to nebudeme rozpitvávat..
Vaše hlasité argumenty, že kdyby vám dávno dali člověka navíc, nebo aspoň našli náhrady za ty lidi, které suplujete, vyšlo by to firmu výrazně levněji a nezpůsobilo by to další problémy, jako by nebyly.
Jako tahouni se můžete sebevíce snažit problémům předcházet a upozorňovat, ale kde není vůle, není cesta. Nelze pomáhat tam, kde o pomoc nestojí.
Kolik takových příběhů už jsem za těch 15 let vyslechla. Je to pořád dokola. Za dobrotu na žebrotu.