ŽIVOTOPIS JE JAKO OBLEČENÍ

Někteří si pořád myslí, že není důležité, jak je životopis napsaný a že ho nebudou upravovat jenom kvůli neschopným personalistům, kteří neumí číst mezi řádky (napíšu do praxe jen „obchodník“ a druhá strana přece musí poznat, že jsem tím myslel, že dělám z 20 % akvizice, starám se o zakázku do předání výroby apod.)

Kvůli personalistům to fakt nedělejte. Dělejte to kvůli sobě.

Je na vás, jestli chcete být šedou myší a doufat, že někdo bude vědma a uvidí mezi řádky váš potenciál. Anebo půjdete štěstí naproti a řeknete svým CV, kdo jste a co můžete nabídnout.

V čem vidím paralelu s oblečením? Životopis:

– může být psaný stejně jako tisíce jiných a ztratí se v šedi ostatních (stejně jako když jdete po ulici a všichni jsou oblečení v neforemném univerzálním šedočerném oblečení).

– musí být autentický a říkat, kdo jste Vy (je to jako když běžně chodíte celý život v kalhotách a jednou si dáte sukni

– nejspíš se v ní necítíte pohodlně).

– měl by splňovat nějaká základní funkční pravidla (nevěsta taky nemá u obřadu tepláky, sportovec si nevezme na závod oblek apod.)

– dokáže podtrhnout Vaše odborné a lidské kvality  (stejně jako dobře padnoucí oblečení v barvách, které zdůrazní Vaše přednosti).

Přidejte se k diskutujícím na LinkedInu >>