Místní rybníček nebo mezinárodní vody. V jaké firmě se budete cítit jako ryba ve vodě?

Stojíte na rozcestí, prohlížíte si inzeráty a přemýšlíte, která práce s vámi rezonuje? Díváte se, co který zaměstnavatel nabízí – benefity, počet dní dovolené navíc apod. Přemýšleli jste i nad tím, že stejná práce (např. asistentky, projektového manažera apod.) bude jiná ve velké a jiná v malé společnosti?

Někdo vám řekne, že by volil jednoznačně velkou firmu, jiný nedá dopustit na malou rodinnou firmu o 10 zaměstnancích. Každý člověk má jiné potřeby a jiné preference, proto je důležité uvědomit si, co vyhovuje právě nám a odpovědět si, co vám ta která společnost může nabídnout.

Ještě než si projdeme výhody a nevýhody obou typů firem, je potřeba si ujasnit, co myslím, když mluvím o velké firmě. Univerzální definice sice neexistuje, ale dle Evropské Unie (SME = Small and Middle Enterprices) mluvíme o velké firmě, pokud má více než 250 zaměstnanců.

Byť se za poslední roky neskutečně mnoho změnilo a výjimky potvrzují pravidlo, existují specifika, která jsou pro malé/velké firmy typické.  Je to podobné, jako když pojedete na výlet sami se 2 dětmi anebo pojede na výlet celá škola s několika učiteli – každé si žádá své.

SPECIFIKA MALÉ FIRMY

plochá organizační struktura

• není zde tolik manažerských pozic a tím pádem malý prostor pro kariérní růst,
• je jednodušší se zorientovat v procesech, na druhou stranu nebývají často přesně popsané a může docházet ke konfliktům, kdo je za co zodpovědný

méně zaměstnanců

• většina zaměstnanců se zná osobně a ne jen přes emaily nebo po telefonu,
• existuje větší šance na prosazení nějakých námětů, zlepšovacích návrhů, procesy je jednodušší měnit,
• naše práce (i případná chyba) je víc vidět,
• je tu menší zastupitelnost (na některé profese může být jen jeden specialista – např. všeobecná účetní, která za sebe nemá náhradu v době dovolené nebo nemoci),
• práce je komplexnější a pestřejší  (viz. všeobecná účetní).

rozhodovací pravomoc je obvykle v rukou jednoho člověka

• poslední slovo mívá obvykle majitel/ředitel, a pokud s ním nesdílíme stejné názory, nemáme šanci cokoliv změnit,
• změny mohou nastat ze dne na den, pokud nemáme rádi nestabilní a rychle se měnící prostředí, není to nic pro nás.

 SPECIFIKA VELKÉ FIRMY

strmá/složitá organizační struktura

• poskytuje nám možnost kariérního růstu na manažerské posty (team leader, střední management, top management)
• je obtížnější se zorientovat v procesech, protože obsahuje spoustu dokumentů (procesní mapy, oběžníky, popisy pracovních pozic, směrnice atd.) kdo je za co zodpovědný, jak v konkrétních situacích postupovat (někdy vše zastřešuje zástupce z oddělení kvality).
• někdy jsou procesy napsané tak striktně, že pokud chceme něco prosadit, musíme obvykle jenom za svým nadřízeným, kterého není možné obejít.
• Implementují se různé principy štíhlého řízení, např. 5S, které mohou jít do extrému (např. kolik tužek můžete mít na stole s určením, ve kterém kvadrantu plochy stolu).

velký počet zaměstnanců

• většina zaměstnanců se zná jenom přes emaily nebo telefonáty,
• je obtížené prosazovat změny a náš názor málo kdy někdo vyslyší, omezená možnost vlastní iniciativy.
• uděláme-li chybu anebo pokud máme úspěch, je pravděpodobné, že si toho nikdo nevšimne, jsme jenom součástí „velkého stáda“. Obvykle se výsledky prezentují jako kolektivní práce, což může ty úspěšnější  členy týmu demotivovat, pokud táhnout ty méně úspěšné.
• větší zastupitelnost (např. na oddělení účetnictví může být několik lidí pouze na přijaté faktury, pouze na vydané faktury apod., někdo dělá analýzy pro vedení apod.), takže když jsme na dovolené, obvykle naši práci někdo z části vykonal.
• práce je obvykle jednodušší (viz. rozložení jednotlivých účetních úkonů na několikačlenný tým).
• pestřejší nabídka benefitů a mnohem vyšší plat (platí spíše pro management než pro řadové pracovníky ve výrobě)
• velká konkurence (o manažerský post obvykle usiluje více kolegů, což může způsobovat více intrik na pracovišti)

rozhodovací pravomoc je obvykle delegována na top management

• majitelé řeší spíše strategické otázky, vizi, rozhodují o investicích či úsporách (zaměstnanci některé majitele neviděli ani na fotce)
• top management využívá ke sledování plnění plánů různé analýzy, tabulky, informace od svých podřízených a někdy může mít zkreslený pohled na situaci.
• jakékoliv změny prochází dlouhým rozhodovacím procesem, který může být v řádu i několika měsíců (i třeba jen nákup pracovních pomůcek může být hotové martírium)

Ani velká ani malá firma nejsou dokonalé. Někdy pomáhá najít středně velkou společnost, která je kompromisem – není tolik zkostnatělá a může nabídnout zaměstnancům zajímavé výhody.

Máte taky takové zkušenosti? Souhlasíte se mnou anebo máte jiný názor? Podělte se o svoje zkušenosti v diskusi nebo ve facebookové komunitě Dobrá práce bez frustrace. Těším se na vás,