PERSONALISTA JE PRO FIRMU TÍM, ČÍM JE ASISTENTKA PRO GENERÁLNÍHO ŘEDITELE.

Jak to myslím?

1) Jejich role se pohybuje někde na stupnici mezi 2 extrémy:

– Administrativní role: asistentka max. vaří kafe a kopíruje/personalista max. tupě zveřejní inzerát a pozve lidi na pohovor.

– Výkonná role: výkonná asistentka/personalista mají přehled, přichází s novými návrhy, dokážou být manažerovi profesním partnerem apod.

2) V obou případech pomáhají manažerům s částí jejich úkolů a mají omezenou rozhodovací pravomoc:

– Personalista by měl šetřit manažerovi čas tím, že udělá předvýběr kandidátů a manažer se potká jen s těmi relevantními. Rozhodně není ten, kdo má poslední slovo o tom, koho firma přijme.

– Asistentka zpracovává běžnou (byť i složitější a komplexní) operativu a má omezenou rozhodovací pravomoc – poslední slovo má opět manažer.

3) Pokud je personalista nebo asistentka nekompetentní, má na tom svůj podíl i management, který si je vybral a je s tím OK.

4) Když asistentka vykonává požadavky manažera, pak jsou lidé naštvaní na manažera. Paradoxní je, že když personalista odmítne člověka, protože ho manažer ve svém týmu nechce, pak je viník personalista… Mysleme na to, že ne vždycky jsou věci takové, jak na první pohled vypadají. Bude se nám žít lépe.