Já vím, že člověka dokáže vytočit nabídka práce, která je naprosto mimo mísu (respektive mimo to, jak se sám vidí a co očekává). Zejména, když je někdo v roli ředitele a přistane mu nabídka pozice vhodná pro absolventy. Toto střílení od boku kazí jméno všech HR, o tom žádná.
ALE i pro zkušené recruitery je to někdy opravdu sázka do loterie, protože profily na linkedinu obsahují někdy jen názvy pozice, které neodpovídají realitě, jindy jsou téměř prázdné.
Navíc to, že je někdo manažer, neznamená, že mu ta role vyhovuje a touží po roli ředitele. Znám mnohé, kteří titul manažera nosí, ale lidi neřídí a ani řídit nechce (nebo už nechce). Naopak by ocenili zajímavou seniorní roli specialisty.
Taky je dost lidí, kteří mluví o tom, že jsou otevření změnit obor, ale když dostanou takovou nabídku, klepou si na čelo.
Pro mě, i po 15 letech zkušeností, je prvotní telefonát na zaslané CV, jako když rozbaluji dárek. Mám nějaké očekávání, co v něm je, ale mnohdy obě strany zjistíme, že jsme vedle jak ta jedle.
Prostě jako rande naslepo. Signály ukazují, že bychom si mohly rozumět, ale po pár minutách je nám (nebo třeba jen jedné straně) jasné, že by to neklapalo.
Pro příklad
👉 skvěle vypadající CV, které zapadá do profilu, který hledám, ale zjistím, že daný člověk potřebuje změnu oboru a vlastně ho ta práce nikdy nebavila.
👉 Z někdo, kdo 10 let pracoval manuálně a u počítače jen poslední rok, vypadne nadšenec pro excel, který umí s kontingenčními tabulkami víc, než většina bílých límečků.
👉 Student Phd, který dostává stipendium a pracuje na různých dotovaných projektech má nereálné představy o své odměně i o své přidané hodnotě pro zaměstnavatele.
👉 Seniorní specialista, který zvládal řídit obrovské projekty, ale už nechce, protože se mu to odráží za zdraví a raději pojede na půl plynu jinde, kde ve srovnání s jinými zaměstnanci bude mít výkon 150 %
A tak bych mohla pokračovat. Prostě, vždycky, když zvedám telefon, mám nějaká očekávání, ale realita mě stále dokáže překvapit.
Proto, i když mně přijde nabídka na práci, která je (z mého pohledu) mimo mísu,
✔️ slušně poděkuji a odmítnu, případně uvedu, o jaký typ práce bych měla zájem do budoucna (BTW nikdo vás nenutí odpovídat, můžete zprávy ignorovat).
✔️ zapřemýšlím, jestli špatně nekomunikuji svůj profesní profil, který bych mohla lépe upravit. Někdy se přímo zeptám, proč si myslí, že bych pro tu roli byla dobrá.
✔️ připomenu si, že i já jsem byla kdysi junior a učila jsem se pokus omyl i to, že do HR se pustilo hodně lidí, kteří v tom vidí dobrý kšeft.
Co říct na závěr?
Neberme se tak vážně.
Jsme lidi a chybu udělat může každý.
Když se nám to stává častěji, tak se zamysleme, jestli můžeme udělat něco pro to, aby se to změnilo.
Naší arogancí odrazujeme citlivé (leč chybující) HR od této profese a dáváme prostor těm, kteří jsou sami sebestřední a neempatičtí.