Víte, co takovému kandidátovi nepřímo říkáte? Třeba to,
– kdo bude mít v komunikaci poslední slovo!
– že se ve firmě nejspíš škudlí a další navýšení bude v nedohlednu.
– že si má příště při pohovoru říct o výrazně víc, protože firmy budou smlouvat.
A přitom, pokud člověk dostane třeba jen o tisícovku hrubého víc než si řekl (a je v limitu budgetu, odpovídá to zkušenostem), pak je mile překvapen, že někdo ocenil jeho kvality. Ti šikovní se pak tu důvěru snaží obhájit, odpracovat a ta tisícovka se firmě vrátí hned několikrát.
Veškerá vložená investice na nábor jde vniveč kvůli 500 Kč hrubého (plus odvody).
Ještě existuje horší varianta, kdy Vám kandidát řekne třeba platový požadavek 70 tisíc a vy s ním pokračujete ve výběrovém řízení. Tím mu nepřímo říkáte, že je plat v rozmezí, které můžete nabídnout. Když pak po 4 kolech dostane nabídku o 20 tisíc méně s tím, že na 60 tisíc se dostane možná do roku, když splní KPI´s, tak si asi dokážete představit nejdřív jeho šok a pak to znechucení.
O tom, jaké jméno to udělá firmě, kolik času a pěněz se propálí na pohovorech (čas recruitera, několika manažerů….) a o přetížení stávajících zaměstnanců, kteří to po celou dobu vykrývají, nemluvě….
A stejně jsou pořád nepoučitelní…..never ending story.
Však si zaplatíme HR marketing, kampaně a ono to zase nějak bude.. a pokud ani to nemáme, tak prostě budeme inzerovat dál, on se někdo přihlásí. A setrvačností se to mnohdy povede. O tom, jaký dopad to má na stávající lidi, když pár měsíců někoho suplují… ať si každý domyslí.