JSEM INTROVERT

Zejména na sítích to jde těžko poznat, kdo je kdo…. zamyslela jsem se, jak to někteří z vás mají a na kolik by mě o překvapilo.

JJ, málokdo mi to věří, když mě slyší v telefonu, že jsem introvert. Mnoho lidí má totiž stále chybně zafixované, že introvert je automaticky puťka, která sedí v koutě a extrovert je někdo, koho je nutně plná místnost. Do dneška netuším, kde jsme k takovým zjednodušením všichni přišli….

Na první pohled tak můžeme mít za to, že třeba přednášející je extrovert, protože umí komunikovat s publikem, srší humorem a vypadá, že si to užívá…..ale po přednášce mnohdy „padne“ a nějaký čas trvá, než zase nabije baterky někde mimo lidi.

Za mě je PRIMÁRNÍ ROZDÍL V ČERPÁNÍ ENERGIE.
– Extroverti ji čerpají převážně z přítomnosti dalších lidí, schůzek, společnosti,..
– Naopak introverti potřebují pro nabití baterek být o samotě nebo jen v úzkém kruhu svých blízkých.


Z mé zkušenosti a pozorování světa, bych řekla, že u

a) INTROVERTA se častěji setkávám s tím, že je to

– přemýšlivější a hloubavější povaha, s potřebou určitých analýz a získání důkladných podkladů (a díky tomu pomalejší odpovědi a reakce u nových témat)

– má vyšší míru empatie (související s potřebou hloubat nad tématem a přemýšlet, co na to jiní účastníci situace)


B) EXTROVERTA se častěji setkávám s tím, že

– vyhledává společnost lidí, rád a snadno se seznamuje, bývá povahou živý

Je podstatné dodat, že
– jen málokdo je ze 100 % čistě extrovert nebo introvert
– ani jedno není dobře nebo špatně…. je důležité poznat sami sebe a pak najít pracovní roli takovou, kde je to v souladu s naší energií.

Mimochodem, víte, že 2. ledna je DEN INTROVERTŮ?

#martinakolackova #introvert #denintrovertu #zdrojenergie