Jak si (ne)říct o zvýšení platu

Pádivá inflace převyšující 10 % už je opravdu znát. Dochází k tomu, že zaměstnanec ani zaměstnavatel si nechtějí pohoršit. Tj. zaměstnanec tlačí na zvýšení mzdy, aby si mohl dopřát stejný blahobyt. Firma se v lepším případě bude snažit mzdy nezvyšovat. Přesně tady to bude o síle vyjednávání obou stran.

Článků s tipy na zvýšení platu je napsáno spousta, ale chybí mi u nich ještě širší kontext a možná i jiný úhel pohledu.

Argumentovat čistě tím, že je vyšší inflace a potřebuji vyšší plat, je absurdní. Vyšší inflaci zažívá i zaměstnavatel, tj. chudneme všichni. Zaměstnavatel má možnost navýšit cenu svých služeb/zboží, aby pokryl vyšší náklady, ale to vytváří inflační spirálu…

Zaměstnanecký vztah je o určitém partnerství. Zaměstnanec prodává svůj volný čas a firma mu za něj platí penězi. Byla uzavřená dohoda o vzájemné výměně. Pokud se tento vztah výrazně změní, pak by měla být udělaná dohoda nová. Pokud se tak nestane a jedna strana výrazně víc dává, pak to není dlouhodobě udržitelné.

Výraznou výhodu má zaměstnanec, po jehož profesi je vysoká poptávka. O to víc, pokud má dobré jméno na trhu a dobré výsledky své práce. Tím chci říct, že je potřeba si nejdřív analyzovat v jakém vyjednávacím postavení jste u stávajícího zaměstnavatele. Jak snadno vás může nahradit a naopak vy můžete najít lepší zaměstnání.

Ideální dobou říct si o zvýšení platu je, pokud se vám dlouhodobě daří dosahovat nadstandardních výsledků nebo reálně suplujete 2 kolegy, za které firma pár týdnů nebo měsíců nenašla náhradu.

Porovnejte si, na jaké mzdě za jakou práci jste se při nástupu dohodli versus jakou reálnou práci odvádíte za stejné (svojí kupní sílou nižší) finance dnes.

Jdete-li si požádat o zvýšení platu, nezapomínejte na emoční rozpoložení a vnitřní nastavení.

• Neříkejte si o vyšší odměnu, když jsme v negativních emocích (třeba když zjistíte, že někdo za stejnou práci bere 2x tolik). A totéž platí i o rozpoložení šéfa. Tlak přinese protitlak a nějaká dohoda ku prospěchu obou stran bude v nedohlednu. Je třeba na to jít chytře a alespoň v relativním vnitřním klidu.

• Nechoďte za šéfem, když se cítíte v roli oběti. Zapracujte na tom, abyste si stoupli do své síly – stáli si s vnitřním vědomím za svojí hodnotou a hmatatelnou odvedenou prací. Pokud si nevážíte své hodnoty, pak si k vám zaměstnavatel dovolí tolik, kde jsou vaše hranice. Jste ochotni dělat přesčas? Vaše volba! Všimněte si, že ti, co mají ve firmě nejvyšší plat obvykle nedělají ty největší výkony. Možná jsou to sobci, možná se mají natolik rádi, že si nastavili svoji hranici a okolí ji respektuje (i když můžeme polemizovat, že to, co dostávají, je víc, než firmě odvádí).

Připravte se na vyjednávání

• Zanalyzujte si, o kolik vám narostly úkoly, jaké jsou vaše výsledky práce, kolik lidí a jak dlouho reálně suplujete apod.

• Můžete srovnat, jaké náklady bude mít firma při hledání nového pracovníka oproti navýšení vaší mzdy o pár % ročně. Do nákladů na vyhledání náhradníka za vás započítejte nejen (velmi pravděpodobně) vyšší nástupní mzdu, ale i cenu inzerce, hodiny strávené na výběrovém řízení personalistou a manažerem, vstupní testy/psychotesty, hodiny kolegů strávených na zaučení a hodiny, kdy nového člověka budou platit (a on ještě nebude schopný plnit svoji roli na 100 %.) 

• Řada firem argumentuje, že vaše zvýšení práce je jen dočasné. V pořádku, pak ať je navýšení vaší odměny taky dočasné, ale ať stále odpovídá poměrově tomu, co dáváte a co získáváte. Když firma bude chtít dočasně nakoupit víc materiálu (vstupy), taky za něj musí adekvátně zaplatit.

• „Teď si to nemůže dovolit, procházíme transformací“ (každá globální firma pořád prochází nějakou transformací). Pokud chci podnikat, je jasné, že navýšení kapacity výroby znamená taky navýšení vstupních nákladů. U strojů limity výroby respektujeme, kdežto zaměstnanci jsou mnohdy dlouhodobě přetěžovaní. „Musíme to společně zvládnout“. Naopak! Můžeme, ale nemusíme! Pokud se firma rozhodla pro nějakou transformaci, měla do toho započítat i navýšení úkolů pro stávající zaměstnance a adekvátně je odměnit (výměnou za lepší mzdu, více dovolené, investice do školení…).

• V dnešní době funguje trh tak (a nejen ten český), že zaměstnanec bývá oslovován zajímavými nabídkami od konkurence. Pokud s konkrétní pracovní nabídkou půjde za současným zaměstnavatelem, ten mu často stávající plat navýší, aby neodešel. Tato finanční satisfakce málokdy vydrží dlouho, protože jenom výše mzdy bývá málokdy osamocený důvod potřeby odejít. Každopádně je to jeden z mála argumentů, na který zaměstnavatel slyší – byť ve svém důsledku v této fázi vyjednávání zničilo vzájemnou důvěru spolupracovat. V podstatě si tím obě strany kupují čas.

Ztráta důvěry mezi vedením firem a zaměstnanci se poslední 2 roky mnohde propastně prohloubila. Někteří jsou překvapeni, jak veliké finance a na co jsou firmy schopné alokovat během krátké chvíle, když se chce. Vyplatit svým šikovným lidem slíbenou odměnu (kterou si reálně odpracovali), udržet jejich motivaci a produktivitu by stálo zlomek těchto výdajů… Vzbuzuje to v lidech otázku: „Skutečně firma neměla prostředky, nebo jen nechtěla investovat do svých lidí?“ Nejde o závist, jde o sdělení „Vy pro nás nejste dostatečně důležití.“

Ani když uděláte to nejlepší, co můžete v těch nejlepších podmínkách, nikdo vám nezaručí, že budete ve vyjednávání úspěšní. Pak je na každém z vás porovnat si plusy vs. mínusy a zapřemýšlet jestli opravdu neuzrál čas začít tam, kde si budou vaši práce více vážit.

Co říct na závěr? Vše podstatné řekne citát:

„Když jsou pro vás dobří zaměstnanci drazí, zaměstnejte ty špatné.“

#martinakolackova #plat #mzda #odmena #vyjednavani

free foto pixabay reallywellmadedesks