protože:
▶️ umí lépe prezentovat, tj. prodat to, co umí, rozvášněně o sobě mluvit (na pohovoru, na networkingových setkáních),
▶️ vyhledávají různá setkání s lidmi a díky tomu si mnohem lépe budují síť kontaktů,
▶️ nebojí se oslovovat nové lidi, rádi se prezentují ve videích, selfie apod.
▶️ bývají jedni z prvních u informací, kde se jaké pracovní místo obsazuje, kde je příležitost pro investici, apod.
▶️ lidi si je více pamatují a obrací se na ně, pokud potřebují „odborníka v oboru“,
▶️ na otázky odpovídají často rychleji než introverti, kteří si vše musí obvykle více promyslet,
▶️ a hlavně jsou upřednostňovaní v manažerských, tj. lépe placených pozicích, díky čemuž jsou jejich příjmy vyšší, než příjmy introvertů (zdroj).
Samozřejmě nutno dodat, že výjimky potvrzují pravidla i to, že extrovert je ten, který čerpá energii z přítomnosti lidí a naopak introvert ten, kterého přítomnost lidí může vyčerpávat (tj. rozhodně to nemusí být nikdo, kdo stojí v koutě).
Proč jsem tento post napsala? Protože se setkávám s tím, že řada introvertů je frustrovaná z pohovorů nebo kariérního růstu lidí, které znají a kteří zdaleka nedosahují znalostí, jako oni.
Můžou se trápit a obviňovat z toho, že něco dělají špatně, že tomu, co se děje, nerozumí …. a věřím, že toto shrnutí jim může přinést uvědomění, že to nemusí být o jejich kvalitách, ale o nastavení společnosti.
Plus zamyšlení se, co můžou dělat do budoucna jinak, aby se posunuli manažerským směrem, pokud po něm touží.