

„Kamarád prostě napsal do motivačního dopisu, že je ten nejlepší, ať si ho pozvou na pohovor a přesvědčí se.“ říká mi student střední školy, který byl u nás ve firmě v rámci dnů otevřených dveří.
„Co si o tom myslíte?“ ptá se mě.
Co si o tom myslím? Je to sebevědomý (pro někoho asertivní pro jiné arogantní a agresivní) způsob komunikace, který bude fungovat, za podmínky, že
a) ta práce/brigáda je ideální pro někoho takto nastaveného
b) manažer má jasno v tom, že to musí být prostě sebevědomý student, který nebude stát v koutě (protože třeba bude dělat dotazníkové šetření a oslovovat cizí lidi na ulici)
c) ten student, který to psal, takový skutečně je a autenticky to komunikuje.
Toto jsou klíčové podmínky, aby to fungovalo a klaplo to.
Naopak to nebude fungovat, když máte opačnou osobnost nebo si v dané firmě na sebevědomé (někdy až arogantní) týpky nepotrpí a ta pozice na to není stavěná.
Prostě „copy paste“ bez pochopení konceptu nefunguje (pokud zrovna nemáte z p_dele štěstí). Navíc zrovna u náboru nerozhoduje jen jeden aspekt, ale skupina faktorů.
U každého pravidla zapojte logiku, selský rozum a NESNAŽTE SE TUPĚ KOPÍROVAT TO, CO (MOŽNÁ) FUNGOVALO JINÝM. A to platí nejen při náborech.