hlásí mi čerstvý absolvent VŠ, který má cca 2 roky občasné praxe formou DPČ. Po dotazu, kolik to přesně je, mi hlásí si našel, že je to 45 000 Kč. Dát 45 000 Kč za absolventa, který mnohdy ještě nic neumí a s velkou pravděpodobností za 2 roky odejde, protože nemá závazky (hypotéku, rodinu) a bude chtít získávat nové zkušenosti, je docela drahá sranda. Vzpomněla...
– Za dobrou práci mu dejte další práci (přece to nedáte Frantovi nebo Aničce, kteří jsou nespolehliví). – Bude-li si stěžovat, řekněte mu, že to MUSÍ VYDRŽET! – Pokud by chtěl posilu, hrejte divadlo, že se moc snažíte někoho najít, ale že to nejde tak rychle (každý měsíc, který odpracuje, je dobrý měsíc). – Zkuste mu...
Honí se nám hlavou myšlenky typu: 1) Moje starosti oproti Marušce, která je samoživitelka na 3 děti a Františkovi, který je vážně nemocný, jsou nic. Vlastně si nemám na co stěžovat. 2) Však je to jenom práce, prostě se vnitřně zapřu a nějak to dám. Nejsem žádná fňukna! Přidám a ono to zase nějak půjde. 3) Všude je něco. 4)...
Víte, co takovému kandidátovi nepřímo říkáte? Třeba to, – kdo bude mít v komunikaci poslední slovo!– že se ve firmě nejspíš škudlí a další navýšení bude v nedohlednu.– že si má příště při pohovoru říct o výrazně víc, protože firmy budou smlouvat. A přitom, pokud člověk dostane třeba jen o tisícovku hrubého víc než si řekl (a je v limitu budgetu,...
Na začátek chci říct, že to rozhodně není dobře, protože to může nezvratně kazit jméno společnosti. Pro firmu je kandidát anonymní, ale vy jako firma pro kandidáta ne. Tj. on si velmi dobře pamatuje, jak jste se postavili k jeho žádosti pracovat u vás. Až ho v budoucnu oslovíte, protože ho budete potřebovat, řekne vám NE, protože už...
neprofesionalita, intriky. Téma, které na mě teď křičí z mnoha rozhovorů a situací kolem mě a lidí/klientů v mé blízkosti. Že by to zrovna bylo v kolektivním vědomí? Roky mě fascinuje, kolik škody dokáže udělat ve firmě byť i jeden nekompetentní člověk! Třeba taková Anička. Že je nekompetentní je obvykle veřejné tajemství, i když zpočátku dokáže kolem sebe vytvořit kult nedotknutelnosti. Kam Anička...
Já vím, že člověka dokáže vytočit nabídka práce, která je naprosto mimo mísu (respektive mimo to, jak se sám vidí a co očekává). Zejména, když je někdo v roli ředitele a přistane mu nabídka pozice vhodná pro absolventy. Toto střílení od boku kazí jméno všech HR, o tom žádná. ALE i pro zkušené recruitery je to někdy opravdu sázka do loterie,...
Firmy skuhrají, že nemají dost lidí a přesto mají mnohé v globálních cílech např. – min. 40 % náborů žen (bez ohledu, jestli se jedná o ryze technický obor), – min. 1 doporučenou ženu na každý nábor, – min. 40 % žen v manažerských pozicích, – X % pohlaví, které není ani ženské ani mužské…. atd. Je to jako kdybych měla hlad...
„Martino, díky za vypracování inzerátu. Přes víkend jsme měli 5 reakcí a za 3 týdny přes 42 relevantních zájemců o práci. Z toho 5 lidí ve finálním kole! Aneb malé radosti mého podnikání, kterému se věnuji sporadicky (CV na míru, konzultace, inzeráty na míru, aktivní vyhledávání kandidátů s licencí personální agentury). Sama vidím na každodenní práci, že pokud se HR dokáže procítit a naladit na danou...
a klíčem, který nám pomůže rozeznat, jestli máme tu čest mluvit s člověkem, který říká to, co skutečně žije, nebo naopak s více či méně chytrým manipulátorem, který si získává pozornost, protože říká to, co chce okolí slyšet. To, co ve skutečnosti dělá, když je mimo „reflektory“, v jiném prostředí, je pak na hony vzdálené tomu, co proklamuje. Říká...
