„CHTĚL BYCH ALESPOŇ PRŮMĚRNOU MZDU“

hlásí mi čerstvý absolvent VŠ, který má cca 2 roky občasné praxe formou DPČ. Po dotazu, kolik to přesně je, mi hlásí si našel, že je to 45 000 Kč.

Dát 45 000 Kč za absolventa, který mnohdy ještě nic neumí a s velkou pravděpodobností za 2 roky odejde, protože nemá závazky (hypotéku, rodinu) a bude chtít získávat nové zkušenosti, je docela drahá sranda.

Vzpomněla jsem si, jak i my, když jsme opouštěli vysokou školu, jsme si naivně mysleli, jak všemu rozumíme a jak jim v těch firmách ukážeme, jak se to dělá líp. Jak jsme si naivně připadali důležití, protože jsme netušili, že teorie a praxe je často na hony vzdálená.

Za ty roky se nic moc nezměnilo. Jen mě s věkem stále více fascinuje kontinuálně rostoucí sebevědomí a občas i nulová sebereflexe a pokora některých mladých lidí (některým to teda zůstává celý život).

Průměrný plat je takové čarovné slůvko, které u mnoha lidí budí velikou frustraci, protože si kladou otázku, kdo za ně ty peníze bere.

Rozdíl na některých pozicích (a teď nemluvím jenom o názvu pozice, ale i obsahu agendy) se může lišit i o desítky tisíc. Záleží na oboru, lokalitě, kultuře firmy, konkurenci v okolí apod. Taky je potřeba rozlišovat mezi mediánem a dalšími statistickými hodnotami a nezjednodušovat vše do jednoho čísla, které je pak silně zavádějící.

S čísly se dá velmi dobře manipulovat a zkreslovat situace, tak pozor na to.

#martinakolackova#prumernamzda#trhprace#absolvent

foto: free foto canva