

„Proč o tomto nepíšeš?“ ptá se moje milá kolegyně.
Co myslíš? To, že
▶️ jsem holka z dědiny?
▶️ byla jsem samý monokl, když jsem večer/v noci musela přes celý dvůr na kadibudku (utíkala jsem před pavouky a občas narazila na futra)?
▶️ několikrát jsem pomáhala rodit domácí selátka a toužila mít vlastního koně?
▶️ vím, co to je jít „okopávat tálky“ (neboj, jen 2 řádky :-)) nebo jít sbírat řepu, nahánět kombajn, aby nám posekal obilí?
▶️ otec mě jako puberťáka pravidelně vyhodil „na státní“ na Vídeň nebo v Brně na Minské s bednami našeho ovoce/zeleniny, váhou, kalkulačkou a já si musela sama poradit s prodejem?
▶️ slýchávala jsem z rodiny, že jsem kolchozník, ze kterého nikdy nic nebude a výsměch i ponižování si zažívala i v pozdějším věku nejen od rodiny?
▶️ když pro mě přišli kamarádi, bylo jim řečeno, že nejsem doma a já tak trávila čas u knížky nebo čtením 100+1?
▶️ probrečela jsem hodiny (a občas bych řekla i roky) v náručí s naším křížencem, který byl jediný, kdo mi rozuměl?
▶️ od 15 jsem pár let uklízela po diskotéce pořádané 2x týdně v kulturáku?
▶️ v 16 letech jsem poprvé utekla z domu a napořád se odstěhovala „až“ v 18 letech, poté, co jsem se vrátila z Austrálie?
▶️ že mi okolí říkalo, že jsem nějaká divná, jiná?
▶️…..
Dřív to hodně bolelo. A já o tom jeden čas velmi často mluvila, když se někdo zajímal, kdo jsem. Ne proto, aby mě litoval/a, ale byla jsem tak utopená v emocích, že jsem doufala, že někdo, kdo se ptá (a není ovlivněn mými prožitky), mě může navést k odpovědím na otázky PROČ…
Dneska už vím PROČ… protože to ze mě udělalo toho, kým jsem:
✔️ velmi brzy dospějete a pochopíte, co je to manipulace a výsměch,
✔️ bez podpory se naučíte být neustále ve střehu a na nikoho se nespoléhat,
✔️ od dětství víte, jaké to je, když vás většina nebere a že když se někomu snažíte zavděčit, jste pro něj kus hadru a o to hůř se k vám chová (a vy tak poznáte, kdo je kdo),
✔️ trávíte spoustu času sami se sebou a svými myšlenkami a hledáte odpovědi v sobě, ne na kurzech,
✔️ naučíte se být praktiční a efektivní (zjistíte, že teorie snese všechno, ale praktičnost je praktičnost),
✔️ umíte žít skromně a radovat se z malých drobností (protože to často bylo to jediné, co máte)
Už nemám potřebu se vracet tak moc do minulosti…i když některé situace mají stále tendenci sem tam otevřít staré rány (snad aby se doléčily).
Austrálie mě naučila, že MŮŽEME, KDYŽ CHCEME…a DŮVĚRA cca 5 lidí v mém životě mi dala sílu udělat maximum, abych je nezklamala. A proto jsem tam, kde jsem. Pro někoho nic, ale když vidím startovací čáru, tak to, co dnes žiju, už bonusem.
Točíš se v kruhu? Pak:
„Začni tam, kde jsi.
Použij to, co máš.
Dělej to, co můžeš.“
(citát Arthur Ashe)
I kdyby to byly malinkaté změny/krůčky. Věřte mi, až se po letech ohlídnete, můžete být mile překvapeni, jakou cestu jste ušli. I když finančně nejspíš nebudete mít tolik, jako ti, co jim majetek spadl do klína, věřte, že na tom životní štěstí nestojí.