

jak mi nedávno napsala paní, co hledá práci.
I tak by se dal zjednodušeně popsat vztah zaměstnanec zaměstnavatel. Jeden prodává svůj čas a know-how za peníze a druhý mu za to know-how a čas platí.
A stejně jako v klasickém vztahu, i tady může nastat celá řada (zdravých i patologických) variant:
➡️ Férový partnerský vztah, kdy se obě strany doplňují a fungují v symbióze
➡️ Dominance a manipulace vs. poslušnost a podřízenost.
➡️ Nutné zlo, protože je to aktuálně pro jednu nebo druhou stranu výhodnější varianta a vzájemně se „trpí“ a někdy dokonce i nenávidí.
Vztah není neměnný a vyvíjí se v čase. Mění se okolnosti a potřeby jedné nebo druhé strany.
Proto je na začátku důležitý ☘️ EMPLOYER BRANDING (prezentace toho, jaká je firma zaměstnavatel. Čím je pravdivější a transparentnější, tím je snazší přitáhnout právě ty lidi, kteří sdílí podobné hodnoty, dokážou se ztotožnit s cíli a strategií firmy a přinést potřebné know-how.
Nafouknutá PR bublina dřív nebo později splaskne.
Falešný Employer Branding, vytvářející ze zaměstnavatele něco úžasného, i když není (zabalíme něco nekvalitního do luxusního líbivého obalu), přináší velmi brzy u zaměstnanců rozčarování. Obvykle platí: ČÍM VĚTŠÍ OČEKÁVÁNÍ, TÍM VĚTŠÍ ZKLAMÁNÍ.
Je velmi krátkozraké dělat ze sebe firmu s hodnotami a proklamacemi, po kterých je teď poptávka (nasadit si paruku a tvářit se jako žádaná blondýnka).
Sice lidi naberete, ale díky vysoké fluktuaci a negativním zkušenostem zaměstnanců vám to může nabourat reputaci na několik let. A žádné miliony nalité zpětně do HR marketingu vám příliš nepomůžou.
Kvalitní lidi k vám nebudou chtít nastoupit s argumentem, že o vás z více stran slyšeli/četli negativní reálné zkušenosti. A logicky si dávají pozor, aby si nezkazili reputaci, neměli vroubek v životopise (a působili jako fluktuanti) a znovu několik týdnů nemuseli hledat novou práci (kdy budou o to víc obezřetnější a opatrnější.