Nedávno jsem dostala e-mail od Lucie Klimentové, personalistky soukromé školy, která v něm napsala tolik postřehů z oblasti hledání práce/zaměstnanců, že by byla škoda, kdybych je s Vámi nesdílela. Proč? Je to další výlet do hlavy personalisty – když pochopíte, jak přemýšlí, mnohem lépe budete vědět, co (ne)dělat při hledání práce. Poprosila jsem Lucii Klimentovou, jestli její pohled můžu zveřejnit...
Ne vždycky jsou věci takové, jak se na první pohled zdají. To je fakt. Proto, když jsem dostala následující dotaz z Facebooku, nezlobila jsem se, ale naopak mě motivoval, abych na tyto domněnky reagovala. „V souvislosti s Vašimi stránkami se zeptám ještě na jinou věc, která by mě zajímala: někomu vypracujete CV nebo motivační dopis, ten potenciálního zaměstnavatele zaujme, pozve...
Klíčová slova není radno podceňovat. Ač se to nezdá, můžou hrát významnou roli i v tom, jestli se někdo dozví i Vašich zkušenostech a znalostech. Jak na ně, to se dozvíte v tomto článku.
Motivační dopis už někteří pohřbili. Ale dnes zažíváme jeho znovuzrození. Je to jeden ze způsobů, jak být více zapamatovatelní mezi množstvím kandidátů a třeba i dostat pracovní nabídku, na kterou ještě nevznikl ani inzerát.
Co ti personalisté vlastně dělají, když mají někoho najít? Má smysl odpovídat na inzerát, i když nesplním všechny požadavky pro konkrétní pracovní místo? Co do toho životopisu mám ještě uvádět, aby si mě konečně pozvali na pohovor? Splnil/a jsem všechny požadavky, ale zase vzali někoho ze známosti! .......napadají Vás další otázky, které vám vrtají hlavou, a které by Vám ujasnily, jak to vlastně při hledání zaměstnanců chodí? Pomůžu Vám vcítit se do role personalisty. Protože když pochopíte, co od Vás potřebuje vědět, dokážete se lépe prodat :-)
Ano, někdy stačí reagovat na jeden pracovní inzerát a je ruka v rukávě. Ale vsadíte všechno na jednu kartu? Nebo se budete držet hesla "štěstí přeje připraveným" a půjdete k pohovoru s jistotou, že jste pro svůj úspěch udělali to nejlepší, co jste mohli?
