Nakoukněte do zákulisí výběrových řízení

Co ti personalisté vlastně dělají, když mají někoho najít? Má smysl odpovídat na inzerát, i když nesplním všechny požadavky pro konkrétní pracovní místo? Co do toho životopisu mám ještě uvádět, aby si mě konečně pozvali na pohovor? Splnil/a jsem všechny požadavky, ale zase vzali někoho ze známosti! …….napadají Vás další otázky, které vám vrtají hlavou, a které by Vám ujasnily, jak to vlastně při hledání zaměstnanců chodí?

Abyste si nejen přečetli fakta, ale dokázali se vžít do role personalistů, rozhodla jsem se přirovnat výběrové řízení k běžné situací, kterou zná každý z nás. Je v nich veliká podobnost. Když se vcítíte  do role personalisty, snadněji si uvědomíte, jaké informace jsou pro něj důležité a jak takové výběrové řízení v reálu funguje. Tím pádem tomu můžete přizpůsobit svoje kroky a stát se při hledání práce mnohem úspěšnější.

CO SPOLEČNÉHO MÁ NÁKUP POČÍTAČE A VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ?

Představte si, že váš starý počítač pomalu odchází anebo prostě potřebujete nový. Nejste odborník na počítače, ale něco málo o tom za ty roky víte. Máte určitou představu, co by měl umět, jaké vlastnosti a kapacitu měl mít a jakou cenu jste ochotni do něj investovat.

Nejdřív se poptáte známých, jestli by vám nějaký počítač doporučili. Když zjistíte, že jste se nikam neposunuli, nezbývá vám, než hledat na vlastní pěst.

Uděláte si určitý předvýběr, který není moc jednoduchý – zabere to spoustu času, protože jsou na trhu mraky počítačů a liší se ve spoustě detailů, díky kterým jsou často neporovnatelné. Jeden má lepší výdrž baterky, druhý je rychlejší, třetí má lepší grafiku. A skoro vždycky je to „něco za něco“. Nebudeme si nic zastírat – většina počítačů Vás zaujme i dobře prezentovanými informacemi a případně svým vzhledem, které je „prodávají“.

Do užšího kola si vyberete třeba 8 typů počítačů, z nichž každý splňuje alespoň 70% vašich požadavků.  Abyste se rozhodli dobře, každý z 8 počítačů si detailně prostudujete – parametry, recenze, údržba, cena. Některé favority posunete do druhého kola a půjdete se s nimi seznámit naživo na prodejnu. I tak může být finální rozhodnutí těžké, protože každý z nich splňuje vaše představy a jenom se liší v určitých detailech. Někdy je favorit jasný už velmi brzo, jindy se musíte rozhodnout podle intuice.

Počítač si dovezete domů a začínáte s ním pracovat. Den ode dne zjišťujete, jestli splnil naše očekávání. Možností je spousta –  nefunguje správně, tak ho reklamujete, nepracuje tak, jak jste očekávali anebo vás mile překvapí a je z něj skvělý „parťák“.

Úplně se vidíte, jak se rozhodujete o nákupu něčeho důležitého, co vám má sloužit nějakou dobu? Tak pro vás určitě nebude složité vžít se do role personalisty.

VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ OČIMA PERSONALISTY

Jak probíhá typické výběrové řízení?

• Personalista ví, že potřebuje do firmy někoho třeba na pracovní místo kontrolora kvality. Má představu, co daný člověk bude dělat, ale sám tu práci nikdy nezastával. Od vedoucího kvality dostane určité informace, podle kterých by se měl při výběru orientovat. Z nich vytvoří klíčová slova.
• Nejdřív se podívá, jestli někoho takového nemá v databázi a současně se poptá (např. stávajících zaměstnanců), mají-li někoho šikovného na doporučení.
• Pokud ne, jde klasickou cestou – vyvěsí inzerát a sám aktivně hledá v databázích, na LinkedInu apod.. Vybírá podle životopisu. Hodnotí, jaký dojem na něj dokument udělá, hledá klíčová slova (např. kvalita, reklamace, …) zajímá se o praxi, vzdělání. Někdy je těžké vybrat, protože v některých životopisech chybí spousta konkrétních údajů, jindy je jich tolik, že se v nich člověk nevyzná anebo obsahují zkratky, kterým nerozumí, …
• Personalista si udělá tzv. předvýběr, kdy každý z kandidátů splňuje ideálně alespoň 70 % požadavků. S těmito lidmi může udělat telefonický rozhovor, a pokud se mu líbí, pozve si je k osobnímu setkání. Do druhého kola postupují průměrně 3 kandidáti, které si může otestovat anebo pozvat na celý pracovní den.
• Někdy je i tak těžké vybrat vítěze. Nakonec, vedle zkušeností a znalostí, rozhoduje také intuice, sympatie a prostě určitá chemie. Personalista většinou pouze vyjádří svůj názor a argumenty proč tohoto kandidáta přijmout nebo nepřijmout. Poslední slovo k výběru má téměř vždy manažer daného pracovníka.
• To, jestli byl výběr správný, se někdy pozná už ve zkušební době, jindy až mnohem později (zejména v zátěžových situacích).

CO JSEM TÍM CHTĚLA ŘÍCT?

Proč jsem tento příměr napsala? Abyste se dokázali vcítit do role personalisty a podívat se na výběrové řízen jeho očima (očima zákazníka/kupujícího), který hledá vhodný „stroj“ (zaměstnance/vás).

Zhodnoťte svůj životopis jiným úhlem pohledu (pohledu kupujícího). Zaujal by Vás? Obsahuje všechno, co by obsahovat měl, abyste se dostali do tzv. předvýběru? Dokážete obhájit informace, které jste uvedli v životopise?

Máte-li pochyb o tom, že vás váš životopis dostatečně reprezentuje a nevíte jak na to, můžete se na mě s důvěrou obrátit.

Napadlo Vás při čtení článku, že pokud jste se dostali do posledního kola, je jasné, že jste dobří? Jenom jste měli za soupeře někoho, kdo třeba líp zapadl do týmu, byl jenom v něčem sympatičtější?

Věděli jste, že personalista nemá poslední slovo o tom, jestli pracovní nabídku dostanete?

A jaké další postřehy jste si z článku odnesli?

Těším se na Vaše reakce,

krásný den