NEKONEČNÝ VNITŘNÍ BOJ SRDCAŘŮ

„Tentokrát už si nastavím svoje hranice hned na začátku!“ Po kolikáté jste si už tuto větu řekli? Kolikrát jste věděli, že jste ze sebe dávali zbytečně moc a stalo se to standardem. A opět jste se ocitli v situaci, kdy víte, že je to průser a je potřeba zatáhnout za ruční brzdu?

Jo, jo, myslím tu brzdu, kdy začnete říkat hezky, ale rázně: „NE, toto opravdu není v mé kompetenci a dneska to dělám naposledy. Zítra už musíte sami.“ A za to se vám dostane negativní reakce typu: „On mi to určitě dělá naschvál!“

Předsevzetí si nastavit hranice je sice super, ale praxe od teorie hodně často pokulhává. Zamýšleli jste se proč?

Já vidím to, že ten, kdo:
– je natěšený na nové úkoly přestane vnímat čas a je totálně ve flow,
– dělá věci navíc, protože se tím učí nebo by bez nich svoji práci nedokončil,
– má nízké sebevědomí nebo jen potřebuje ukázat ve firmě, že neudělali chybu, když vybrali právě ho… apod.,
– je pro-zákaznicky orientovaný, má s lidmi dobré vztahy a pomůže jim rád,
– chce si vybudovat dobré jméno ve svém oboru, zajímá se o vše kolem, logicky chápe více souvislostí a tím pádem se na něj ostatní obrací o pomoc.

Za to, že toho víte víc, nebo děláte práci svědomitěji dostanete odměnu. Akorát ne finanční, ale v podobě další práce. Snažíte se včas zabránit tomu, abyste nedopadli jako posledně, ale málokdy se to poštěstí.

Postupně nezvládáte chytat všechny ty „padající balony“, jste přetíženi, unaveni. V ten moment nastoupí někdo nový, kdo dělá sice jen zlomek toho co vy (protože je pro něj práce jen nezbytné zlo) a ono to taky jde. Ostatní dostanou za úkol tomu člověku pomoct, aby aspoň částečně zvládl svoji roli… s omluvou, že je nový… (později se mnohdy ukáže, že dělá jen to nezbytné, co vypadá navenek dobře bez ohledu na dopad směrem k businessu).

A co ten přetížený? Ztratí sebevědomí, i když zvládal práci na 150 %. Obviňuje se, jak mohl dopustit takovou situaci. Pochybuje o sobě samém…. po čase si hledá novou práci, ale je vidět, jak je strhaný, tak jej nikdo nechce. O to víc působí zničeně…. a když už ho konečně někdo přijme do pracovního poměru, hádejte, co se stane.

JJ, potřebuje sobě i kolegům dokázat, že neudělali chybu, když ho přijali, pracuje na 150 % a předsevzetí o nastavení hranic je to tam…

A karavana jede dál….