KOLIKRÁT DÁVÁTE POSLEDNÍ ŠANCI?

než hodíte všechny do jednoho pytle nebo možná i přes palubu?

Jak to myslím? Jako manažeři jste

➡ Přijali paní po rodičovské a ona je každou chvíli na OČR.

➡ Přijali člověka, který byl velmi zkušený a dušoval se, že rád vezme hůř placenou práci, protože toho tlaku má dost. A za pár týdnů, když už byl zaučený, přišel s tím, se mu naskytla nabídka, která se neodmítá a odešel.

➡ Přijali absolventa, kterého zaučoval váš skvělý mistr v předdůchodovém věku a v kuchyňce zaslechnete, jak se mladík chvástá, že jakmile od dědka zjistí všechno, dostane se na jeho pozici a vyhodí ho!

➡ Přijali kvalitního člověka, který sliboval, že bude denně dojíždět 50 km, cestu skvěle využije na podcasty. A po měsíci byl fuč. Důvod? Dojíždění.

Možná jste podobnou šanci dali v různých situacích různým lidem a opakovaně jste se spálili…. a tak někdo z vás zanevře na všechny maminky, někdo jiný na „překvalifikované“, na absolventy ….a vznikají generalizovaná tvrzení typu „ti mladí jsou všichni hrozní“..“ty maminky…“…

Nebo jste možná

✔ Přijali ženu po rodičovské dovolené a máte skvělého parťáka s dokonalým time managementem a obdivuhodnými výsledky.

✔ Přijali jste více zkušeného člověka, než jste zamýšleli, a on vám dokázal během pár týdnů vyšperkovat procesy, dát firmu do kupy a svou činností strhnout k akci i ostatní, dřív nevýkonné lidi.

✔ Přijali jste absolventa, který to měl v hlavě srovnané a dokázal přinést vychytávky jak nudné úkoly automatizovat a ušetřili jste kupu času.

✔ Přijali jste kvalitního člověka, který se sliboval, že bude denně dojíždět 50 km a on už takto pendluje 5 let.

Co tím chci říct? Často se rozhodujeme a hodnotíme druhé podle svých (dobrých i špatných) zkušeností, podle svých domněnek. Generalizujeme, házíme všechny do jednoho pytle.

Nebude se vám líbit, co napíšu …ale upřímně, kdo z vás, kteří jste byli odmítnutí jako „překvalifikovaní manažeři“, jste v minulosti nevzali k sobě zkušeného člověka,
– protože byste ho nezaplatili,
– nechtěli jste riskovat, že ho zaučíte a odejde,
– báli jste se, že vás ve vaší roli ohrozí,
– trvalo vám běžně měsíc, než jste dali vyjádření z pohovoru, protože všichni musí chápat, že VY toho máte moc.

Nebuďte pokrytci a nečekejte, že ostatní se budou chovat jinak než vy. Proč by měli.

Lidí, kteří jedou podle zažitých vzorců, je většina a tak se v tom hezky cyklíme. Velká čest výjimkám.

Jak z toho ven? Pojďme si zamést před vlastním prahem a začít u sebe hledat možnosti, jak zaměstnávat skutečně kvalitní odborníky (ne jen ty, co umí dobře mluvit). Čím více zdravých jablek bude v bedýnce, tím méně nahnilých se tam vejde…

Vím, asi mě nebudete mít rádi, ale musela jsem…nemám ráda pokrytectví….