VŠECHNO MÁ SVŮJ ČAS (ať se nám to líbí nebo ne)

Nedávno se mě jeden mladík s roční pracovní zkušeností ptal, jestli má přijmout nabídku vést 20ti členný obchodní tým v neznámém oboru. Zdálo se, že je to nabídka snů a není důvod to nepřijmout. Krásný plat, možnost získat zajímavé zkušenosti.

ALE taky to může být trošku past. Mám za to, že ten, kdo si sám na vlastní kůži nezkusí roli podřízeného nebo zaměstnance, složitě bude chápat to, jak se lidi v této roli cítí, co je trápí, jak moc a čím je může (de)motivovat šéf apod. Některé zkušenosti jsou prostě nepřenositelné a nedají se nahradit teorií (a to ani při určité míře empatie).

Jinak řečeno to, že přeskočíme některé „životní/pracovní fáze“, neznamená, že se dostaneme k vysněnému cíli dřív. Stačí se podívat do přírody. Ta se na jaro taky letos připravovala o něco déle, ale o to rychleji všechno krásně pučí a kvete. Nastřádala to, co bylo potřeba a jakmile nastal ten správný okamžik, vykvetla snad během pár hodin. Někdo může namítat, že je super, když po zimě přijde léto. Ano, je to na první pohled super, ale ve skutečnosti je to dost problém – není vláha pro rostliny a s takovou nebude ani pro lidi.

p.s. neříkám tím, že máme čekat do nekonečna na ten správný okamžik, jen je někdy potřeba přijmout, že **NE VŠECHNO, CO DOSTANEME HNED, JE VŽDYCKY K NAŠEMU PROSPĚCHU. **

Přidejte se k diskutujícím na **LinkedInu >> **