SRDCAŘI

jsou skvělí kolegové a dodavatelé. Je na ně spoleh, vždycky dávají do své práce maximum a někdy i mnohem víc. Jsou plní energie, nápadů a chuti překonávat překážky. Hledají cesty, protože chtějí….

protože mají SILNOU VNITŘNÍ MOTIVACI. Něco, co se nedá koupit, co tam prostě je. A tato výhoda je taky obrovskou nevýhodou.

Zdrojem energie pro srdcaře je SMYSL TOHO, CO DĚLAJÍ. Dokud ten smysl vidí, budou neoblomnými, houževnatými a pracovitými. Dokážou svou energií „nakazit“ ostatní a neskutečně zvednou výkonnosti v týmu. Přitahují další srdcaře. Září i v temnotě. Jsou jako sněženky, křehké a přitom silné rozrazit led a vykvést i v těch nejhorších podmínkách.

Když vidí, že ten smysl se vytrácí, budou na to intenzivně upozorňovat. Ptát se sebe i okolí, aby se ujistili, že to není jen jejich subjektivní pocit, zkreslené vnímání. Budou navrhovat i realizovat různá řešení, aby ten smysl udrželi, překonali vnitřní krizi…..

Aby toto období ustáli, potřebují vidět, že i ostatní, kteří vidí ta rizika a mají tu „moc“ kormidlo lodi otočit správným směrem, pro to taky něco udělají (a ne v lepším případě jen mluví)…Pokud ne, po čase ztrácí důvěru a s tím i smysl čehokoliv, co dělají.

Cestou do pekla je banalizace a zlehčování jejich pohledu. Pořád je pro ně snazší pokud si otevřeně řeknete, jaké jsou možnosti než na ně zkoušet zaručené „koučovací myšlenky“ typu, že se jim to jenom zdá a že se to změní. Protože jim hluboce ubližuje neupřímnost a hloupá lež je dokonce uráží. Že se jim jiní smějí, jak jsou hloupí a dělají i za ně.

Roste v nich silný pocit, že jakákoliv jejich další činnost je jen plýtvání energií. Házení hrachu a zeď a snaha zastavit něco, co zřejmě zastavit nejde (minimálně v jedné osobě).

Neskutečně je to skličuje a jejich srdce se zahalí do smutku. Všechno, co do té doby vytvořili, má být ztraceno? Stojí na rozcestí, co je horší -zůstat nebo odejít?

Máte-li v tým srdcaře a vážíte si jejich práce, nenechte je dojít do bodu, kdy se „to“ v nich zlomí a nebude cesty zpět. Kdy začnou litovat, kolik času a energie vložili do něčeho, co se teď sype. Do bodu, kdy nemají možnost dělat svoji práci smysluplně….v tom okamžiku přišli o ZDROJ ENERGIE, stali se jen prázdnou schránkou bez paliva…

P.S. děkuji za poslední konzultaci s paní, která po 15 letech odchází od zaměstnavatele, který chce od svých lidí, aby přestali dělat práci kvalitně …protože mu nejspíš na zákaznících přestalo záležet. Podobných příběhů vidím kolem sebe nemálo, bohužel 🙁