MANIPULATIVNÍ CITOVÉ VYDÍRÁNÍ

SPOJENÉ S NÁLEPKOVÁNÍM. Nešvar, který se intenzivně propsal už i do běžné konverzace.

Nepřímo mi ty moje myšlenky dnes potvrdil výborný příspěvek (viz komentář) od Radek Brázdil, kde toto popisuje u tlačítek k nákupu.

👉 Odmítací tlačítka s textací:
„Ne, děkuju, radši zaplatím plnou cenu.“
„Nechci a klidně přijdu o zákazníky.“
„Ne, nebudu o sebe pečovat.“

Jenže tlačítka je to nejmenší zlo z těch všech, i když ten jejich počet jenom odráží to, co se děje ve společnosti.

Nesouhlasím s někým? Místo snahy NASLOUCHAT a chuť pochopit, co mi chce druhá strana říct a možná se i něco nového dozvědět, případně respektovat, že někdo vidí situaci jinak, protože má jiné zkušenosti apod. se uchylujeme k těmto hnusným taktikám:

➡ komplexní situaci „zjednoduším“ a vložíme lidem do úst naprostý protipól toho, co říká: „Vám ta trojka připadá nefér? Tak co byste chtěla, aby měl jedničku, když tam má chybu?“

NEEEEEEE, o jedničce tu fakt nemluvím.

➡ onálepku ji je (ideálně tak, abych je zesměšnila): „Jo vy nepracujete ještě s GPT a AI? To dneska dělá každý, kdo chce být jedničkou ve svém oboru (takže vám říkám, že vy jste looser, pokud neděláte to, co já chci – nechceš se cítit jako looser, tak to začni dělat!)

➡ paralyzuji je strachem: „Víte o tom, že jedna chyba může způsobit i něčí smrt a obrovskou katastrofu?“

Jasně, z krátkodobého pohledu tím někdo může vyhrát
✖ pod tlakem si někdo koupí produkt a zvýší obrat, ale rozhodně si tím nevybuduju vztah a opakovaný nákup,

✖ možná budu mít poslední slovo, ale druhá strana, které nenaslouchám už se mi bude vyhýbat, nemá chuť se neustále obhajovat a vysvětlovat, že mluví naprosto o něčem jiném,

✖ nikdo nechce vědomě zažívat nepříjemné pocity strachu, ponížení apod. (pokud není závislý na sebebičování) a tak si nechá dobré nápady pro sebe a tratí na tom nejen zaměstnavatel, ale potažmo celá společnost.

Dodneška si pamatuju on-line podnikatelku, která měla na svém drahém kurzu velmi silnou manipulační větu: „Toto není kurz pro všechny, to to je je pro cca 20 % vyvolených, kteří to se svým businessem myslí opravdu vážně“. Řada lidí si na to vzala půjčku a problémy narostly. Podnikatelka měla násobně víc milionů díky této technice….ale za jakou cenu?!

Určitě psychologové, sociologové, obchodníci i markeťáci moc dobře ví, o čem mluvím. Googlila jsem, abych napsala správně názvy známých experimentů a našla drsný článek …11 nejznámějších psychologických experimentů.

Neustále se vyzdvihuje morálka, píšou se krásné PR články a vznešená hesla, ale je to skutečná realita? Není to jen obrovské pokrytectví, kdy se káže voda a pije víno?

Otázka je, v čí prospěch se toto děje.
Jsme díky tomu šťastnější? Chceme to takto?

Každým svým jednotlivým krokem rozhodujeme o tom, v čem budeme žít. Kapka vody nic nezmění, ale miliony těchto kapek mají sakra sílu.