JAK VNÍMÁTE TEN NIKDY NEKONČÍCÍ TLAK…

držet krok se všemi (technickými) novinkami (za každou cenu)?

Nejen v práci, kdy se pořád implementuje nějaký nový systém nebo aplikace (nebo ideálně několik současně, aniž by se chytře doplňovaly nebo kooperovaly), pořád se děje nějaká restruktualizace, nové strategie, fúze

Ale i v soukromí. Supr hodinky, které ti připomenou, že máš dýchat, kolik jsi toho dneska nestihl sníst nebo spotřebovat kalorií, ukazující dostatečnou tepovou frekvenci, aby se člověk dobře vyspal atd…..Spousta aplikací snad úplně na všechno…

O AI ani nemluvím, to je kapitola sama pro sebe.

Kdo není IN bude brzy OUT. Prý budeme s novými technologiemi rychlejší, chytřejší, vyspělejší, zdravější a budeme mít víc času na sebe a své blízké.

Tak se nám to všechno proklamuje už desítky let. Ale v reálu nic takového nevidím.

Naopak mi ten svět přijde uspěchanější, utahanější. Vnímám obrovskou přehlcenost, samé změny pro změny, spousta zbytečných spotřebičů a aplikací. Přijde mi, že život je tak rychlý, že máme pondělí a pak zase pondělí. Leden a hned zase prosinec. Jako bychom jeli v TGV.. 20 úkolů splníme, ale mezitím 25 nových přibylo na seznam.

Všímám si začínající trend, kdy řada lidí
✔ odhodila ony chytré hodinky, protože je to jenom stresovalo a místo toho začali vnímat potřeby svého těla,
✔ odhodila odzkoušené appky a vrátila se k starému dobrému psaní TO DO listů s tužkou a papírem,
✔ vypnula televizi a zprávy a vrátila se ke čtení papírových knížek a k přírodě,
✔ přestala kupovat polotovary a raději si vaří jednoduchá jídla (někdy i z vlastních vypěstovaných surovin)
✔ odešla ze zlatých pracovních klecí, aby šla dělat rukama něco pro ně smysluplnějšího…
✔ přestala preferovat globální a vrací se k lokálním

Jo, jsem člověk, který neadoruje nové jen proto, že je to IN a určuje to status. A to i přesto, že moje role je o tom hledat nové cesty – ale takové, které mají smysl.

Nové neznamená automaticky lepší, chytřejší a užitečnější. Preferuji kvalitu před kvantitou. A říkám to, i když od některých z vás jistě opět schytám posměšky, že jsem s tou svojí lidskostí a selským rozumem trapná a stará. A že můžeme zase psát na hliněné tabulky, prát na valše, jezdit koňským povozem apod. (typické argumentační klamy).

Pokud máte nejnovější appku, ale nechápete principy, jak víte, že funguje správně? Jak víte, že vás dodavatel neopil rohlíkem, když vidí, že nerozumíte tomu, co chcete?

Možná je na čase se zamyslet, jestli to vše nejsou jen marketingové sliby o pokroku, který přináší v krátkodobém horizontu pohodlnost, za kterou časem zaplatíme zakrněním některých našich schopností a taky velmi důležitých instinktů.

#martinakolackova