CO JSEM SI LETOS ODNESLA Z KARIÉRNÍHO PORADENSTVÍ

v rámci ikariéry na VUT? Další potvrzení toho, co vidím ve své letité praxi při 1:1 rozhovorech se stovkami lidí.

Nejde jen o VĚK nebo vzdělání, ale jde hlavně o DOSPĚLOST. Skutečně dospělým se člověk nestává v den svých 18tých narozenin, ale vnitřní vyzrálostí.

Můžete tak narazit na člověka, který je dospělý v 16 letech (protože např. velmi náročné dětství, nutnost se o sebe postarat, lidská pokora). A stejně tak najdete „nevyzrálé a egoistické“ lidi ve zralém i důchodovém věku.

Proto nemám ráda nálepkování lidí podle generací. Všímám si obrovských rozdílů mezi lidmi v každém věku, v každé generaci.

Osobně mi přijde, že se v mnoha oblastech ROZEVÍRAJÍ NŮŽKY, včetně (ne)dospělosti.

Myslím si, že je to i tím, že narůstá množství technických pohodlných „berliček“, kterým je těžké odolat. Ale je to vždycky něco za něco.

☘️ Mnozí přestávají trénovat svoje smysly a tím ztrácí skutečnou důvěru v sebe sama (jsou zranitelnější).
☘️ Lidé se stávají doslova závislí (na něčem i na někom).
☘️ Přináší pohodlnost, které chybí hloubka a esence vnitřního naplnění.
☘️ Některým naopak roste ego a sebevědomí, protože jsou odpojeni od sebe sama a taky opojeni rychlým krátkodobým růstem (a myslí si, že každý strom roste do nebe).
☘️ S chutí roste hlad – čím víc má, tím chce ještě víc (peněz, moci, přátel, věcí…), protože jinak přestává cítit emoce… (tzv. energetičtí upíři).

A samozřejmě na to má svůj podíl fejkový svět, kdy si za peníze koupíte snad téměř vše (naštěstí kromě skutečné lidské vyzrálosti a moudrosti).

Občas to kolem nás vypadá jako UHO, ale když pak vytáhnete konkrétní ingredience (setkání se skutečnými osobnostmi), je to balzám na duši.

Díky za vás, přátele všech věkových kategorií a generací 🙂