CO DEFINUJE MODERNÍ PERSONALISTIKU?

Mohlo by se zdát, že selfie personalisty z nějaké HR konference na Instagramu (věřím, že to některým skutečně funguje). Já osobně mám za to, že je to multioborový přesah! Obstát v dnešní době v roli HR BUSINESS partnera nebo HR manažera, který skutečně posouvá věci dál a drží krok s dobou, je stále těžší a těžší. A to i přes nové technické nástroje, které jsou personalistům k dispozici, jako třeba Teamio.

Co myslím pojmem profese s multioborovým přesahem? Že je to podobné jako v IT, kde už nestačí jeden člověk na vše (programování, databáze, hardware, sítě,…).

Dnešní dobrý personalista by měl být schopný sledovat vývoj firmy a současně vývoj trhu, hledat nejlepší možné řešení pro potřeby managementu a současně nezapomínat na potřeby řadových zaměstnanců.  Už to zní velmi „jednoduše“, že? 😊

PERSONALISTA JAKO ADMINISTRATIVNÍ POSILA vs BUSINESS PARTNER

Chcete člověka, který vám jen připraví podklady pro mzdy, předloží podpis pracovní smlouvy a zajišťuje to nejnutnější kolem náboru? Pak nehledejte HR generalistu, ale jen pracovníka, který zaštítí personální administrativu.

Dejte si záležet při výběru personalisty, protože ten dobrý vám bude vybírat a přitahovat další kvalitní kolegy!

Že nevíte, co všechno by měl HR Generalista ideálně zvládnut? Pojďme se na to společně podívat. Jen musím podotknout – ano, na jednoho člověka je to více, než dost. V korporátech tuto práci zvládá několik lidí, ale v malé a střední firmě je to často skutečně úkol jednoho člověka.

Logicky, málokdo bude zvládat všechny tyto oborové přesahy stejně dobře. Někdo tak může mít přesah do grafiky, jiný silné stránky v ekonomické stránce nebo pro školení apod.

KDO JE IDEÁLNÍ PRO PRÁCI PERSONALISTY?

Tento odstavec je zejména pro majitele firem, kteří si personalisty sami vybírají a možná přesně neví, co od takového člověka požadovat.

Z mého pohledu je to dobrý personalista ten, který

• přináší firmě přidanou hodnotu (uvědomuje si ekonomické ukazatele, chápe procesy ve firmě),
• ví, kde má firma silné a slabé stránky a kam směřuje – díky tomu dokáže najít lidi „na míru“ – tak, aby seděli na danou pozici jako poklice na hrnec a bylo to win win pro obě strany (sníží tak i fluktuaci),
• má přirozený respekt, díky čemuž je managementu partnerem a současně dokáže usměrnit nesmyslné požadavky manažerů (někdy také některým „nastavuje zrcadlo“),
• umí naslouchat a „obrousit“ hrany mezi manažery a podřízenými (být mediátorem, stmelovačem,..),
• buduje dobré jméno firmy (odpovídat kandidátům je pro něj samozřejmost, ne nutné zlo,..) a
• reprezentuje firmu na trhu práce (je typickým vzorkem typu lidí, kteří ve firmě pracují),
• má přesah do marketingu (dokáže vytvořit jednoduchou grafiku, příspěvky a vědět jak dobře komunikovat DNA firmy),
• umí pracovat se sociálními sítěmi,
• je empatický a dokáže číst mezi řádky, nechybí mu lidskost,
• ví, že je ve firmě pro lidi, nedělá si domněnky a snaží se být objektivní,
• je schopný držet krok s tempem, které naprosto mění prostředí HR,
• uvědomuje si hodnotu Employer Brandingu, který vychází zevnitř firmy. Využívá ho s mírou potřebnou k autentické prezentaci firmy na trhu.

Doplníte mi na konci článku do komentáře další?

PERSONALISTA REPREZENTUJE FIRMU NAVENEK

Na to se stále často zapomíná. Klade se důraz na obchodníky/na zákaznický servis, protože jsou to oni, kdo (vedle marketingu) vytváří povědomí o firmě a budují ji (dobré nebo špatné) jméno. Řekněme si upřímně – když narazíte na arogantního obchodníka,  s velkou pravděpodobností půjdete nakoupit produkt jinam a do firmy se už nakoupit nevrátíte.

A podobně je to s personalistou. Buduje jméno firmy směrem k potenciálním zaměstnancům. A dokáže stejně „kvalitě“ odradit nejen potenciální zaměstnance, ale současně potenciální zákazníky (a na to se zapomíná).

Typická situace. Představte si situaci, kdy zkušený marketingový specialista, který zná firmu, její produkty a má firmě co nabídnout, pošle životopis a motivační dopis do firmy. Vysvětlí v něm, že ví, že sice podle zveřejněných pracovních nabídek aktuálně nového člověka nehledají, ale že by pro ně moc rád pracoval a na osobní schůzce s nimi rád prodiskutoval nápady, které by firmu posunuly o kus dál.

Dostane odpověď, že aktuálně nového člověka nehledají (což je pro něj velká novinka). Nenechá se odradit, pokouší se najít telefonní číslo, aby personalistce zavolal (už to bývá docela detektivka) a nakonec uslyší arogantní hlas otrávené ženské, že už mu odpovídala, tak co by ještě chtěl.

Cítíte z toho ten pocit tlaku a znechucení? Možná, že daný člověk ještě zkusí zkontaktovat majitele/manažera, ale dost pravděpodobně už nebude chtít pro takovou firmu pracovat, a i jako zákazník se na výrobky bude dívat jinak. Nepočítejte s tím, že na takový zážitek zapomene! Klidně se tak může stát, že za 2 roky ho zkontaktuje headhunter, že tato firma potřebuje přesně takového člověka, jako je on. Hádejte, jak moc ochotně na takovou nabídku bude reagovat.

POVĚST PERSONALISTŮ

Bohužel, spoustu let byli personalisté převážně kádrováci a některým to zůstalo dodnes. Vybudovat si postavení partnera manažerům se nestane ze dne na den. Důvěra se buduje, nebývá automatická.

To, jestli personalistika bude přinášet hodnotu všem zúčastněným tak záleží nejen na personalistech, ale i manažerech a majitelích, kteří by měli vědět, proč personalistu chtějí a potřebují a také mu dali důvěru.

Jste majitel a nejste si jistý současným HR nebo byste rád získal partnera pro vyhledání toho nejlepšího? Kontaktujte mě!

Vaše Martina