Život jako skládačka z dílků puzzle. Máte to taky tak?

Taky se vám stává, že v životě něco prožijete a říkáte si: „K čemu mi tato zkušenost bude? Proč jsem si zrovna toto musel/a prožít? Proč mě ten život takto zkouší?“ Někdy i víte, že to byla životní lekce, ale pořád nevíte, co jste z ní měli pochopit nebo jestli takhle nabrané zkušenosti někdy využijete. Až s odstupem času to najednou začíná do sebe zapadat. Někdy to trvá týdny, jindy celé roky.

KOLIK DÍLKŮ JE POTŘEBA, ABYCHOM VIDĚLI ALESPOŇ ČÁST SVÉ ŽIVOTNÍ SKLÁDAČKY?

A přesně takto se skládá i můj život. Jeho dalším dílkem je tento můj Blog a moje komunikace s vámi. V okamžiku, kdy jsem se dozvěděla o této možnosti, přesně jsem věděla, kam do mé životní skládanky zapadá. A hlavně, že díky němu se mi spojilo několik předešlých dílků, které mi do dnešních dní nedávaly úplně smysl.

DÍLEK „NEUMÍM PSÁT“

Tak třeba psaní „slohovek“ na základní škole. Jééé, jak já to nesnášela. Znáte to? Než jsme začali, vyslechli jsme si, že by se ve větě neměla opakovat stejná slovesa, že věty mají být krátké, … no, prostě milion pravidel, které vedly k tomu, že jsem byla tak svázaná, že jsem myslela na strukturu a nešlo mi vyplodit žádnou větu. 

S psaním jsem bojovala i na vysoké škole, kde jsme měli nespočet seminárních prací měsíčně.  To jsem ještě netušila, kolik času týdně budu trávit nad vymýšlením (rádoby) poutavých inzerátů a snahou dostat do hodnocení kandidátů všechny emoce, které cítím.  A teď vím, proč to všechno bylo – byla to intenzivní průprava k psaní článků pro vás.

DÍLEK „NEMĚL/A BYCH SE VĚNOVAT JINÉ PROFESI?“

Často sním o práci interiérové designérky, zahradní architektky, fotografky, prostě práci, které se s láskou věnuji v soukromí a kde můžu využít svůj cit pro detail. Jenže mám pocit, že umím od každého něco a pořád to (v mých očích) není dost dobré. Taky si říkám, že je to krásný koníček, který mě naplňuje, a pokud by se stal mojí obživou, možná by ztratil své kouzlo.

Dnes vím jedno – všechny tyto činnosti mě naučily vkládat cit do mé práce, snažit se vytvořit dílo, které má určitou energii. A všechno toto se pokusím zužitkovat pro tvorbu a prezentaci tohoto webu tak, abyste se tu cítili příjemně.  

DÍLEK „POMÁHAT NEZIŠTNĚ“

Tento dílek má hluboké kořeny v Austrálii (ale to by bylo na dlouhé vyprávění, o tom možná příště).  Každopádně, odjet do této země mi pomohl člověk, kterého jsem osobně neznala a dlouho jsem se trápila, jak mu můžu tuto vstřícnost oplatit. Po čase jsem pochopila princip, který se stal součástí mé životní filozofie.

Jednou pomůže někdo mně, aniž by si mě tím chtěl zavázat. Jindy pomůžu (radou/zkušeností/opraveným životopisem) někomu já, bez očekávání vděku. A takto to pokračuje jako štafeta. Krásně to rezonuje s životní filozofií „Přej a bude ti přáno, dej a bude ti dáno.“

DÍLEK „BUDOVÁNÍ SI OSOBNÍ ZNAČKY“

Nikdy mě netěšilo dělat práci jen proto, že by se měla udělat. Mám potřebu dělat vše tak, abych se pod svojí prací nestyděla podepsat. Samozřejmě, jako typický perfekcionista, mám často pocit, že to není dokonalé. Ale jak říká Jaroslav Dušek ve 4 dohodách: „Dělejte věci nejlépe, jak to v daný okamžik dokážete, ale ne lépe.“ A proč to zmiňuji? Po letech jsem si uvědomila, že jsem si tímto budovala svoji osobní značku. Dnes tak moderní výraz, který odpovídá mé potřebě stát si za svojí prací, protože ji dělám, jak nejlíp dovedu. Díky tomu překonávám strach jít se svoji kůží na trh a psát vám otevřeně svoje názory, pohledy, zkušenosti. 

DÍLEK „PROFESNÍ ZKUŠENOSTI“

Nezbytný a podstatný dílek k tomu, abych se do tohoto projektu vůbec pustila. Internet je plný článků a školení, která jsou obecná, neustále opakují to, co už bylo 100x napsáno a hlavně nepřináší lidem přidanou hodnotu. Je to často proto, že jsou to strohá a stále omílaná fakta.

Během svých 10 let jsem získala určitý pohled na pracovní trh. Nemyslím si, že bych měla patent na rozum, ale při povídání si s kandidáty si uvědomuji, jak moc zkreslené informace mají, jak moc se řídí nefunkčními mýty a někdy neumí s dostupnými teoretickými informacemi pracovat, protože se v nich ztratí. Pokud by moje profesní zkušenosti pomohly jen několika málo lidem, má moje práce smysl. 

A JAKÁ JE TA VAŠE SOUČASNÁ ŽIVOTNÍ SKLÁDAČKA?

Dílků, o kterých bych mohla psát je určitě více (např. lidské vlastnosti jako houževnatost), ale to není smyslem tohoto článku. To, co jsem chtěla napsat je, že někdy život nedává smysl, protože nevidíme, kam ta cesta směřuje. Důležité je vytrvat, protože vítězství je možná jenom za zatáčkou, kam zrovna v tuto chvíli nevidíme.

Pevně doufám, že dokážu svoje dílky spojit v harmonický celek, který pro vás bude hodnotný a pomůže vám na vaší životní cestě.

Děkuji, že jste tu a těším se na vás příště.

vaše