tj. pracovní vztah založený na partnerství. Tak bych intuitivně pojmenovala svoji kontinuální letitou práci. Princip, na kterém stojí můj osobní brand. Přemýšlela jsem, jak bych ho charakterizovala: ▶ Do každého i sebe kratšího vztahu (tím myslím i jen pohovor nebo poptávku po vyhledání zaměstnance) jdu s otevřeností, důvěrou a naslouchám potřebám klienta. Kladu často businessové „otázky na tělo“, abych pochopila, jaká je „core“ potřeba....
a chcete se jim pomstít? Nemusíte! Oni to zvládnou sami. Být perfekcionistou je totiž mnohdy trest sám o sobě. Samozřejmě můžete namítat, že je to pozitivní a nikoliv negativní vlastnost. Podobně se tváří i workoholismus. Jenže u obou platí, že od určité míry už není dobrým sluhou ale zlým pánem. Pozor, perfekcionista (ani workoholik) se k těmto „diagnózám“ moc veřejně...
byla jedna z mnoha otázek, na které jsem odpovídala (celý rozhovor najdete u mě na blogu – odkaz v komentáři) „Hledám takové znalosti, jaké jsou potřeba pro konkrétní práci a takové, aby byli kompatibilní s týmem i kulturou společnosti. Pracovní vztah je určitá paralela k osobnímu vztahu – obě dvě strany jsou spolu do té doby, dokud si mají co nabídnout. Jakmile to jedné nebo druhé...
Všichni nabízíme ve své podstatě totéž a to, čím se lišíme, je (kromě ceny) zejména naše přidaná hodnota, forma, NÁŠ PŘÍSTUP K PRÁCI A K LIDEM. Moc se mi líbil příspěvek o LIDSKOSTI, který perfektně popisuje to, co já bych sáhlo dlouze popisovala (však mě znáte), a který nemůžu nesdílet: Profesor na prestižní univerzitě, který chtěl dát studentům cennou lekci, napsal na tabuli...
Vyhrkla jsem, když mi kamarádka vyprávěla o našem známém, kterého jsem už nějaký ten rok neviděla. Jeden z mnoha lidí, které jsem za svůj profesní život poznala a současně jeden z mála, za kterého bych dala ruku do ohně. Nejen tím, co umí ve své profesi, ale jak se ve své manažerské roli chová ke svým lidem. Je to člověk, který si...
omlouvat ty, kteří se k nim chovají zle a nechat si takové chování líbit. Probrečet noci a myslet si, že si to zaslouží. Přece to jsou často rodiče, živitelé rodiny, nadřízení…. určité autority, které to dělají pro naše dobro. Myslím, že všichni známe hlášku: „Oni jsou ve své podstatě dobří, jenom si zavřeli srdce kvůli špatné situaci.“ Znám...
ale je to tak opravdu? Volala jsem si se svou milou ex-kolegyní a v tom došel e-mail (odpověď na moje vánoční přání) od jednoho z našich skvělých ex-kolegů: „Pořád na tebe vzpomínám a všem říkám, jak skvěle fungovaly nábory. Oba víme, co tu nefunguje. To JAK MOC to nefunguje, jsme poznali hned, jak jsi odešla.. a je to důkaz, jak jsi ty...
aneb co se nevešlo do článku Práce snů. Jak ji najít a získat? Začněte u dětí a zapracujte na zdravém sebevědomí pro portál PROZENY.CZ Martino, jak vy osobně definujete práci snů? Práce snů je velmi individuální záležitost. Pro jednoho to může být vysoce postavená manažerská pozice s vlivem, pro jiného péče o zahrady nebo chov zvířat. Za mě o práci snů mluví známý citát:...
Nedávno jsem dostala několik otázek týkající se témata soft skill a hard skills. Věřím, že vám můžou být moje odpovědi ku prospěchu. Má podle Vás smysl rozdělovat soft skills a hard skills? Není to už přežitek? Ano má to smysl, protože se ve své podstatě jedná o 2 rozdílné oblasti. Hard skills (tvrdé dovednosti) vnímám jako znalosti a techniky,...
Mluvila, ale nepřímo. Dneska vám žádná firma neřekne přímo, že diskriminuje věkem nebo pohlavím. Jediné, co firmy oficiálně dělají, je chlubení se, že podporují mladé perspektivní absolventy. Vytváří pro ně mnohdy speciální programy, ve školách někteří dostávají stipendia a podporu, aby nastoupili k zaměstnavateli A nebo B, až dostudují. Trošku jako když si firmy značkují perspektivní hříbata do své...
